Růžová zahrada je jednou z nejcennějších uměleckých památek v Děčíně. Je také dokladem někdejší slávy zdejších zámeckých zahrad, ale i místem podmanivých vyhlídek do krajiny labského údolí a Českého středohoří. Název Růžová zahrada se vžil až poté, co zde bylo koncem 19. století založeno rosarium.
Poloha na skalní terase nad městem dodává této okrasné zahradě specifickou atmosféru malebného, klidného a útulného prostředí a současně zvýrazňuje účinek její architektury. Však takový také byl záměr stavebníka Maxmiliána hraběte Thun-Hohensteina, který ji dal zřídit v sedmdesátých letech 17. století v rámci přeměny zámeckého areálu v reprezentační rodové sídlo, odpovídající životnímu stylu barokních velmožů a vysokému společenskému postavení rodu Thunů. Komorní prostor, pojednaný ve stylu italského giardinetta, dodnes svědčí o barokním mistrovství zahradní architektury. Název Růžová zahrada se vžil až poté, co zde bylo koncem 19. století založeno rosarium (thunské růže získaly proslulost po celé habsburské monarchii).
Založení okrasné zahrady bylo součástí velkorysé urbanistické koncepce, která změnila prostor východní části zámecké ostrožny, jehož osou se stala roku 1672 vybudovaná nová přístupová komunikace do zámku – Dlouhá jízda. V návaznosti na její kompozici byly symetricky uspořádány skalní terasy podél jejích zdí: severní terasa pro okrasnou zahradu, jižní pro jízdárnu. Budovy sala terreny a jízdárny byly stavebně napojeny a architektonicky jednotně řešeny spolu s Horní branou Dlouhé jízdy uprostřed mezi nimi.
Obzvláště citlivou pozornost věnoval Maxmilián hrabě Thun kompozičním prvkům a umělecké výzdobě zahrady. Její protáhlý prostor vymezily na západě sala terrena, vyzdobená nástěnnými malbami, a na východě pak gloriet nesoucí soubor soch mytologických božstev a alegorií. S rozměrnou hmotou glorietu, který zahradě vévodí, účinně kontrastuje intimní parter.
Průčelí sala terreny, postavené roku 1672, dominují tři vysoké arkády. Zdi a strop vyzdobil freskami v r. 1678 G. Bragaglio, pocházející z Bologne. Ústředním námětem, odvážně vkomponovaným do klenby, se stal oblíbený Faëthónův příběh z řecké mytologie: v doprovodu slunečního vozu Héliova hrdého syna jsou v popředí zvýraznění sedící Apollón s labutí a Aurora odkrývající drapérii. Ostatní plochy klenby a stěn pokrývá iluzívní malba s architektonickými a sochařskými náměty, která dosahuje výrazného plastického účinku. Její součástí je i deset převážně thunských znaků. Fresky byly v minulosti několikrát restaurovány, dnes jsou zabezpečeny proti pronikání vlhkosti a čekají na renovaci.
Vznosný dvoupatrový gloriet (belvedér) se schodišti a terasami byl v r. 2000 rekonstruován. Stavba ukrývá vstup do kryté chodby přistavěné k severní zdi Dlouhé jízdy a spojující prostor zámku s kostelem Povýšení sv. Kříže. Gloriet korunují sochy dvou zápasníků, balustrádu horní terasy zdobí sedm ženských skulptur: bohyně Flóra, ceres, Venuše, Pomona a tři alegorie. Zábradlí schodiště nese kamenné vázy a monumentální sochy sedících lvů – štítonošů se znakovými kartušemi Maxmiliána hraběte Thuna a jeho tří manželek.
Kamennou zahradní zeď se zábradlím z balustrů ozdobily sochy Chrónose, Pallas Athény a Héfaista a dále edikuly pojaté jako kapličky se střední otevřenou arkádou umožňující průhled do krajiny.
Většina sochařských děl v Růžové zahradě prochází z dílny děčínských sochařů a řezbářů Kitzingerů, kteří pro hraběte pracovali hlavně v osmdesátých letech 17. stol. Některé z těchto soch se dnes nacházejí v sala terreně.
Další zámecké zahrady založené v baroku se rozkládaly jednak severně pod ostrožnou (reprezentační společenská zahrada byla v klasicismu přeměněna v park), jednak na jižním svahu ostrožny, kde se nacházela aranžérie a četné skleníky pro tropické a subtropické rostliny. Po r. 1830 byl na jižní zahradu napojen park, nově zřízený na Mariánské louce (nyní je tam koupaliště).
Růžová zahrada je přístupná buď z Dlouhé jízdy nebo serpentinovými parkovými cestami po severním úbočí zámecké ostrožny, vycházejícími z ulic Zámecké a Křížové. V létě se zde konají podvečerní koncerty komorní hudby. Podle mě je to jedna z nejkrásnějších památek ve městě Děčíně, kterou nesmíte vynechat.
Otevřeno je v měsících květnu až září od 10.00 do 18.00 hod. Plné vstupné je 30 Kč, pro děti, důchodce a studenty 15 Kč.
