Hora Matky Boží u Králík
Jako Fénix z popela… Toto
okřídlené úsloví by bylo možno použít o pozoruhodné renovaci
významné církevní památky města Králíky – kostela a kláštera na
Hoře Matky Boží v Dolní Hedči, který je dnes místem častých výletů
i náboženských poutí. Vrchol kopce totiž nabízí krásný výhled na
masiv Králického Sněžníku.
Ještě v době třicetileté války byla hora, na níž dnes stojí
tato význačná barokní památka východních Čech, pustá (760 m nadmořské
výšky). Říkalo se jí proto Lysá hora. V období po vestfálském míru
(1648) jsou však již doložena dětská mariánská procesí na horu, jichž
se účastnil i pozdější hradecký biskup Tobiáš Jan Becker, rodák
z Králík. Už tenkrát si vytyčil cíl postavit později na Lysé hoře
kostel. V době, kdy byl T. Becker kanovníkem u sv. Víta v Praze,
připomněl mu králický farář P. Schielmann jeho dětský slib. Becker
získal souhlas tehdejšího biskupa v Hradci Králové Jana F.K.Talmberga a
roku 1696 se dal do stavby barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a
ambitů. Stavba trvala jen 4 roky. 21. srpna 1700 byl kostel posvěcen. Nad
hlavním oltářem byl jako tzv. Milostný obraz vystaven v kopii obraz Madony
z chrámu Santa Maria Maggiore v Římě. Podle Beckerova přání se Lysá
hora začala nazývat Horou Matky Boží (německy Muttergottesberg).
Již v roce
Beckerova nástupu do biskupského úřadu byl položen základní kámen ke
stavbě kláštera. Ten byl dostavěn roku 1710, v roce Beckerova úmrtí. Za
duchovní správce poutního místa ustavil biskup Becker servity. Roku
1706 bylo postaveno podél aleje, která vede od hlavního vchodu dolů do
města, 8 barokních kaplí. Roku 1710 byla na nádvoří poutníků postavena
kaple se Svatými schody, napodobeninou schodiště z hradu Antonia v sídle
římského místodržitele Piláta Pontského v Jeruzalémě, po němž
vystupoval zbičovaný Kristus. Věřící poutníci po nich i dnes vystupují
po kolenou. Roku 1883 tu byli servité vystřídáni řeholníky kongregace
redemptoristů sv. Alfonse z Liguori. Roku 1901 byl zakoupen pro službu
poutníkům Poutní dům. Ten byl v roce 1938 zaplněn vojáky hlídkujícími
na hranicích a dozírajícími na stavbu pohraničních betonových pevností.
Po odtržení tzv. Sudet od ČSR byl Poutní dům přeměněn na kasárna
německé Schutzpolizei. V roce 1943 hostil Poutní dům matky a děti
z rozbombardovaného Hamburku. Od února 1945 tu bylo internováno
400 anglických zajatců hlídaných 40 Němci. 5. května 1945 byli zajatci
odvezeni a 10. května i sem přišla Rudá armáda. V roce 1946 – po
odsunu německých redemptoristů – přišli sem jejich čeští
spolubratři, kteří tu žili až do roku 1950. Toho roku v noci z 13. na
14. dubna byl klášter proměněn na sběrné místo a vězení asi
400 řeholníků ze zrušených českých, moravských a slovenských
klášterů (komunistická tzv. akce K). Řeholníci pracovali v lesích, na
polích státního velkostatku a u hospodářského zvířectva, staří a
nemocní pletli koše v Poutním domě. Tento režim zde trval až do roku
1960, kdy 12. října sem byly převezeny na dožití staré a nemocné sestry
františkánky kongregace Neposkvrněné Panny Marie, to vše pod patronací
postátněné České katolické charity. Památkově cenný areál za
komunistického režimu chátral a byl také úmyslně devastován. V době
tzv. Pražského jara 1968 byl kostel na nátlak veřejnosti znovu
zpřístupněn. Od roku 1970 se začalo s jeho opravami, v osmdesátých
letech dostal novou omítku, bylo opraveno barokní schodiště před hlavním
vchodem, pořízeny dva nové zvony a posvěceny nové varhany. Již roku
1972 byl areál prohlášen za kulturní památku. Po roce 1989 znovu ožil,
duchovními správci objektu jsou opět redemptoristé.
Na vrchol Hory Matky Boží se dostanete buďto autem z Králík nebo pěšky podél osmi zastavení Křížové cesty, která až na vrchol vede z Králík a je lemována alejí stromů. Návštěva kláštera Hedeč je vhodným výletem pro nedělní odpoledne, návštěvníci mohou navštívit klášter i ony pověstně Svaté schody, po kterých se chodí po kolenou.
««« Předchozí text: Španělsko - Segovia – akvadukt a pohádkový hrad inspirující W. Disneye Následující text: Praha – Vyšehrad – legendární místo českých dějin »»»Komentáře k textu
Článek mě velice potěšil… Na tomto místě jsem byl ve svych cca 13–14 letech, takze pred 16 lety. Nevedel jsem vubec jak se klášter jmenoval, jen že byl u Králíků. Už v té době mne to tam zaujalo, utkvely me v paměti palmy při vstupu do budovy. Jednalo se o výlet při ozdravném pobytu ve Velkých Losinách. Zajímavé připomenutí dětství. Navíc je to už část Pardubického kraje což jsem netušil.



















