Kladruby nad Labem - jeden z nejstarších hřebčínů na světě

Kladruby nad Labem    Není žádným tajemstvím, že Pardubický kraj je pevně spjat s koňmi. V sídelním městě se každoročně koná nejtěžší překážkový dostih na kontinentě, Slatiňany se pyšní hipologickým muzeem a chovem koní, v Kladrubech nad Labem se pak nachází jeden z nejstarších hřebčínů na světě s jedinečností zaměření na koně pro zápřah.

Honzin | Pardubický kraj | 1. 2. 2009 Ne 00.12
klikni na mapu oblasti

   Chov koní na Pardubicku má mnohasetletou tradici. K významným chovatelům koní v první polovině 16. století patřil v Kladrubech nad Labem šlechtický rod Pernštejnů. V roce 1560 od nich odkoupili pardubické panství a kladrubskou oboru čeští stavové a darovali je Maxmiliánu II. V roce 1579 povýšil císař Rudolf II. hřebčín v Kladrubech na hřebčín dvorní. Od té doby až do roku 1918 dodával hřebčín koně do Prahy nebo do Vídně. Již císař Maxmilián II. sem dovezl v roce 1560 španělské koně, čímž položil základy dnešnímu známému a uznávanému chovu koní v Kladrubech. Pro svůj častý zdejší pobyt si nechal císař postavit zámek, o němž je první zpráva z roku 1588 v urbáři pardubického panství. Jednopatrový zámek byl vybudován v renesančním slohu a v půdorysu připomínal písmeno L. K zámecké budově byl přistavěn i kostel, tvořící se zámeckou budovou jeden celek. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů, o čemž svědčí i velké množství pokojů, dvě kuchyně, komory a sklepy. Vedle zámku byly vystavěny správní a provozní budovy – dům správce hřebčína, jízdárna a nezbytná kovářská dílna. V majetku císařské rodiny zůstal hřebčín se zámkem až do konce habsburské monarchie v roce 1918.

Kladrubští koníci

  Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách, od počátku 19. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům. O rozvoj chovu starokladrubských koní se významně zasloužil otec Marie Terezie Karel VI., který mimo jiné nechal postavit reprezentativní budovu Vysoké španělské jezdecké školy ve Vídni. Zakladatelem starokladrubských běloušů je vraník Pepoli (1764). V současné době je na celém světě asi 1 300 běloušů i vraníků starokladrubského plemene. Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem jsou v současné době chováni v Kladrubech samotných, kde jsou umístěni zejména bělouši, vraníci se pak nacházejí v hřebčíně ve Slatiňanech. Celkem se jich na obou místech nachází 620. Ostatní koně starokladrubského plemene jsou u soukromých majitelů v Čechách i v cizině.

  Kladrubský hřebčín má otevřené dveře pro návštěvníky, pro které je připraven prohlídkový okruh, v jehož rámci si prohlédnou zejména stáje s možností návštěvy zámku či kočárovny. Po předchozí domluvě je pak možné zajezdit si na koni či se nechat povozit v kočáře. Hřebčín v průběhu roku pořádá celou škálu zajímavých akcí pro odbornou, ale i širokou veřejnost. Zaměstnanci jsou každoročně organizátory asi čtyřiceti akcí a účastníky dalších šedesáti. Nejatraktivnější jsou závody spřežení, v dubnu každoročně probíhá tzv. Rudolfův pohár. Jedná se o třídenní akci, kdy první dva dny patří drezúře na nádvoří, další maratónu, poslední den pak parkuru spřežení na kolbišti. Unikátem jsou mezinárodní závody spřežení. V republice jsou pouze dva takovéto závody se zahraniční účastí, jedny probíhají každoročně právě v Kladrubech nad Labem. U veřejnosti velmi oblíbenou akcí je „Den koní“, který se koná vždy na konci května. Jedná se o seznámení s činností hřebčína a dovednostmi koní doplněné například o barokní akademii, která probíhá v dobových kostýmech za doprovodu stylové hudby.

  Kladrubský hřebčín se spolu s výběhy nachází na ploše 200 hektarů a v současné době se hovoří o šanci na zápis tohoto jednoho z nejstarších z hřebčínů na světě na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO. Hřebčín v Kladrubech nad Labem rozhodně stojí za návštěvu !

kladruby 1m
kladruby 2m
kladruby 4m
kladruby 5m
kladruby 6m
kladruby 7m
kladruby 8m
kladruby 9m
kladruby 3m
kladruby 3m
kladruby 3m
Předchozí vydaný cestopis  Zoo Hodonín
Následující vydaný cestopis  Praha – Vyšehradský hřbitov a chrám sv. Petra a Pavla

1 komentář

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu

anna      

je to pravda?????????????????????? :-)

[1] | 4. 1. 2011 Út 17.16 | | , reaguj
Přidejte komentář!




Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a administrátor jej musí schválit.


VÝBĚR INFORMACÍ