Dělostřelecká tvrz Bouda

Dělostřelecká tvrz Bouda   Oblast Králicka je typická množstvím dělostřeleckých tvrzí, které byly budovány jako součást rozsáhlého systému opevnění ve třicátých letech minulého století. Výstavba opevnění byla součástí přípravy čs. armády na obranu republiky ve druhé polovině třicátých let minulého století. Byla to odezva na zhoršující se mezinárodní situaci.

Honzin | Pardubický kraj | 25. 3. 2009 St 14.17
klikni na mapu oblasti

  V souvislosti s přípravou výstavby opevnění vznikly názory v kruzích generálního štábu armády i v kruzích politiků, že výhodnější bude postavit tankové a moderní dělostřelecké divize a zároveň vybudovat silné letectvo a těmito prostředky v případě ohrožení zasáhnout na ohrožených místech hranice státu proti útoku nepřítele. Naproti tomu hlavní důvod, proč budovat stálé opevnění, byly početní stavy armády. V prostoru Labe – Odra byl tehdy nepřítel schopen nasadit do útoku 30 – 35 divizí, naproti tomu by naše armáda musela k uhájení této linie postavit 25 – 30 divizí. Početní stav armády v té době takovou silou nedisponoval. Vybudováním stálého opevnění v uvedeném úseku by armáda na obranu území potřebovala o půl miliónu vojáků méně a tito mohli být použiti k obraně na jiných ohrožených místech. Na jaře roku 1935 zde bylo zřízeno Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) v čele s generálem Husárkem.

Dělostřelecká tvrz Bouda

  Abychom si představili důležitost úseku obrany na Králicku (Kladský výběžek), je zde skutečnost, že právě zde byly postaveny čtyři stavebně dokončené dělostřelecké tvrze –Hůrka, Bouda, Adam a Hanička. Dalších pět dělostřeleckých tvrzí bylo rozestavěno (Orel, Šibenice, Skutina, Dobrošov a Babí). Zde celý úsek hranice v délce 45 km by klasicky musely hájit čtyři divize polní armády – tedy zhruba 60 tisíc vojáků. Tu je vidět nesporná výhoda stálého opevnění. Na obranu uvedeného úseku by stačilo 3 200 mužů v první linii. Objekty LO byly obsazeny dalšími zhruba 4 000 muži. Za linií těžkého opevnění se budovalo souvislé pásmo lehkých objektů vz. 37 (řopíků) jako první záchytné pásmo. Úkolem těchto objektů, obsazovaných jednotkami polní armády, bylo zadržení nepřítele, který by pronikl linií těžkého opevnění. Těžké opevnění mělo přehrazovat jen pro obranu nejdůležitější směry především na severní a jižní hranici Československa, lehké opevnění vyrůstalo podél celých hranic Čech, Moravy, Slezska, na jižním Slovensku a Podkarpatské Rusi. Roku 1938 se stala staveništěm prakticky celá naše země. Plán předpokládal výstavbu 16 tisíc lehkých a téměř 1300 objektů těžkého opevnění. Výstavba měla být podle plánů dokončena roku 1951. Práce byly přerušeny v roce 1938 přijetím mnichovského diktátu. Do té doby bylo vybudováno přes 10 tisíc lehkých a 263 těžkých objektů.

Expozice v Boudě

  V roce 1990 byla veřejnosti zpřístupněna dělostřelecká tvrz Bouda na Králicku. Ta byla roku 1995 vyhlášena Ministerstvem kultury ČR kulturní památkou. Pevnost Bouda je jedním z pěti stavebně dokončených čs. tvrzí a jako jediná z nich je dnes v téměř původní podobě přístupná veřejnosti. Tvoří ji pět objektů (srubů) postavených v největším stupni odolnosti. Stropy a stěny orientované směrem k nepříteli jsou tvořeny železobetonovou vrstvou o síle 3,5 metrů. Sruby jsou spolu v podzemí propojeny systémem chodeb a sálů. V době mobilizace v září 1938 ještě nebyla plně dokončena její vnitřní výbava, mimo jiné chyběla i otočná a výsuvná dělostřelecká věž s dvojčetem 10 cm houfnic, vybavení strojovny a filtrovny. Přesto zde v době mobilizace tvořilo osádku tvrze Bouda 119 vojáků.

  Výstavba tvrze – byla zahájena 1. října 1936 a stavba byla dokončena za neuvěřitelných 24 měsíců. Podle období výstavby zde pracovalo 250 až 800 dělníků, stavbu prováděla firma ing. Zdenko Kruliš z Prahy. Celkové náklady na její výstavbu dosáhly 28,5 miliónů tehdejších korun. V ceně však není započítána cena za cement, ocelovou výztuž, vnitřní instalace a výzbroj. Návštěvníci do tvrze Bouda vcházejí vchodovým objektem, který byl vybudován na odvrácené straně kopce Bouda tak, aby nebylo možné ze strany nepřítele jej pozorovat ani ohrozit palbou. Vchod totiž sloužil pro zásobování tvrze. Nebylo počítáno s tím, že by se tudíž tento vchodový objekt významněji zapojil do boje. Expozice v Boudě Samotný vjezd měla uzavírat masivní čtyřdílná mřížová vrata a poté dvoje silnostěnná ocelová vrata opatřená střílnami. Oboje vrata byla po dotažení do těsnění v zárubni plynotěsná a prostor mezi nimi se nazýval přetlakový uzávěr. Šlo o přechodový úsek chodby důležitý v systému ventilace vzduchu, kde by v případě zamoření automobilů bojovými látkami byla prováděna jejich očista. Ani jedna vrata se do roku 1938 však u vchodového objektu nepodařilo osadit. Za druhými vraty se nachází překladiště, kde se náklad překládal na vozíky úzkorozchodné dráhy o rozchodu 600 mm, které jej rozvážely po celém podzemí. Tvrz měla svou elektrárnu, kde měly být osazeny 3 dieselagregáty o výkonu 80 kW. Elektrárna však měla být dobudována až na jaře roku 1939, takže osádka v září 1938 používala petrolejové lampy a částečně i elektrický rozvod ze staveniště. Tvrz měla být vybavena i vlastní zásobárnou vody či sklady munice, které byly opatřeny vodními clonami a sprchami v případě exploze. V září 1938 se zde nacházel více jak milión kusů kulometných nábojů ráže 7,92 mm. Dále se v podzemí nacházely kasárna, ošetřovna, ale i šachta se schodištěm a výtahem do pěchotního srubu K – S 24 „Libuše“. Vzhledem k neprůchodnému terénu pro tanky neměl žádný objekt tvrze Bouda výzbroj protitankových zbraní. Nacházely se zde pouze lehké a těžké kulomety, pouze objekt K – S 22 „Horymír“ měl být vybaven otočnou a výsuvnou dělovou věží. V roce 1938 byly před dokončením ve Škodových závodech v Plzni dva exempláře tohoto složitého zařízení. Věž měla hmotnost 440 tun a byla vybavena dvojčetem houfnic ráže 10 cm a dostřelem 11 950 metrů. Palbou tak mohla pokrýt celé králické údolí. Jelikož se dále hřeben kopce svažuje, musela být z důvodu dodržení minimální stanovené bezpečnostní výšky 16 metrů skalního nadloží nad chodbou další část podzemí snížena. Při cestě k pěchotním srubům K – S 21 a K – S 23 je tedy nutno sestoupit po 74 schodech do vyrovnávací šachty.

  Tvrz Bouda byla vybudována na stejnojmenném kopci v lesním masivu nad obcemi Těchonín, Lichkov a Dolní Boříkovice. Nejschůdnější cesta k tvrzi vede po 3 kilometrovém úseku značené turistické cesty ze Suchého vrchu. Provozovatelem pevnosti je Společnost přátel čs. opevnění, o.p.s.

1m
2m
4m
5m
3m
6m
Předchozí vydaný cestopis  Francie - Provence - Fontaine du Vaucluse a Village des Bories
Následující vydaný cestopis  Šumava - Jezero Laka a tajemství zaniklé vesnice Hůrka

1 komentář

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu

Carlos       Zajímavý rozpočet

Velice zajímavé k navštívení…hlavně mě zaujal rozpočet z tehdejší doby kolik tato pevnost stála…Dnes se nepostavi ani silnic do vesnice natož tvrz. ( ale je to taky předražeností zakázek, pak má na něco z rozpočtu zůstat ) Jinak jsem si dal do souvislosti jakou měl asi pozici dřívější prezident Beneš. 8-O zajímavé.

[1] | 26. 3. 2009 Čt 14.19 | | , reaguj
Přidejte komentář!




Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a administrátor jej musí schválit.


VÝBĚR INFORMACÍ