30. 7. 2009 Čt 18.25 od Carlos | Olomoucký kraj |

Olomoucké kašny Muzeum evropského významu a jediné svého druhu v ČR pro výtvarnou kulturu 12. až 18. století. Stálá expozice nabízí k prohlídce obrazárnu s 226 díly, soubor madon včetně slavné Šternberské, klenotnici s dómským pokladem a expozici s ukázkou zdejšího stavebního vývoje.

Arcidiecézní muzeum sídlí v rekonstruované národní kulturní památce Přemyslovský hrad. Areál je dokladem tisíciletého stavebního vývoje a patří k nejstarším trvale osídleným lokalitám střední Evropy (nálezy kolem roku 4200 př. n. l.) Muzeum bylo založeno překvapivě až v roce 1998 jako společný projekt státu a římskokatolické církve. K jeho vzniku opakovaně vyzýval při návštěvě Olomouce v roce 1995 papež Jan Pavel II, což také svědčí o velké mimořádnosti místních sbírek.

Přemyslovský palác
Z areálu původního hradu se zachovala jen část románského paláce z konce 12. století, část dómské křížové chodby z druhé poloviny 14. století, základy románského ambitu a část románské věže. Soudí se, že Přemyslovcům sloužil hrad jen krátce. Za působení biskupa Jindřicha Zdíka (1126–1150) se stal sídlem biskupské kapituly. Části původního paláce byly tak začleněny v 17. a 18. století do okolních církevních staveb, jako např. dominantnímu chrámu sv. Václava, který počátkem 12. století založil kníže Svatopluk.

V přízemní části začíná expozice prohlídkou slavnostního kočáru biskupa Troyera, který je bohatě zdobený. Odtud se dostanete ke klenotnici nebo do odkrytých částí románských základů s ukázkami zdejších archeologických nálezů. Prohlídka přechází v expozici kostelních soch a madon z nichž nejslavnější je Šternberská. Odtud se prochází k prohlídce Zdíkova paláce, jehož prvotním stavitelem byl biskup Jindřich Zdík. Dále lze vylézt nad samotný ambit s klenbami stropů. Zajímavé je si také vyjít na nádvoříčko, kde je na jeho středu umístěna studna s ozdobným kováním. V prvním patře v barokních sálech lze navštívit olomouckou obrazárnu.

Olomoucká obrazárna III (2008–2010)
Expozice představuje středoevropské malířství 16.-18. století z olomouckých sbírek. Třetí pokračování navazuje na úspěšné expozice věnované italskému malířství (1994–2000) a nizozemskému (2000–2006). Středoevropská malba 16.-18. století je reprezentována tvůrci z německých a rakouských malířských škol společně s tvůrci z Čech a Moravy. Na rozdíl od předchozích dvou expozicí nemá sbírka výraznější sběratelskou kontinuitu a vznikala spíše nahodile zhruba v průběhu posledních 150 let. Celkový počet vystavených obrazů je 226. Z vystavených děl lze jmenovat známé malíře – Norbert Grund, Mathäus Gundelach, Karel Škréta nebo Michalangelo Unterberger.

Klenotnice
Součástí prohlídky arcidiecézního muzea je i tmavá krypta ve které je umístěna klenotnice. Zde je umístěn tzv. dómský poklad srovnatelný s pražským svatováclavským. Jedná se o představení nejcennějších uměleckořemeslných děl z drahých kovů. Vystavené liturgické předměty – monstrance, kalichy, ciboria a relikviáře navíc reprezentují několik slohových období projevujících se v pracích zlatnických a klenotnických dílen. Expozici dominuje pozdně barokní monstrance nazvaná Zlaté slunce Moravy, označována též jako Schratenbachova monstrance, poněvadž je duchovním a finančním odkazem biskupa Wolfganga Hannibala ze Schratenbachu (1711–1738). Tato monstrance je osázena 1400 diamanty. Mezi nejstarší exponáty patří Relikviář sv. Eustacha z první poloviny 14. století pocházející z francouzského města Limoges. Zajímavá je i obřadní číše, dříve používaná k tajné volbě olomouckých biskupů, která je vyrobena ze pštrosího vejce. Úroveň moravského zlatnického umění představuje další vystavená monstrance – Monstrance z Kopřivné.

V muzeu jsou velice příjemní a milí zaměstnanci, což přispívá k dobrého dojmu z prohlídky. Pozor – každou neděli a středu je vstup zdarma, navíc lze i bez použití blesku fotografovat.