Jedna z nejstarších dosud fungujících evropských manufaktur na výrobu papíru se nachází ve Velkých Losinách. Od roku 2002 je prohlášena Národní kulturní památkou a uchází se dokonce o zařázení na UNESCO. Prohlídka muzea s výrobnou je unikátním zážitkem. V areálu papírny je k dispozici pro návštěvníky neplacené parkoviště a velice pěkná stylová restaurace „Losín“ zasazená do původního hospodářského objektu. Zde jsme se naobědvali a příjemně poseděli.
Zajímavá je i návštěva firemní prodejny, kde si můžete zakoupit výrobky ze zdejší výrobny. Zajímavé jsou historické mapy na ručním papíře, vypadající velice autenticky, i ostatní výrobky zaujmou. Prohlídka muzea je prováděna s odborným výkladem a délka prohlídky je zhruba 60 minut. Úvod trasy seznámí návštěvníky o počátcích výroby papíru v Jihovýchodní Asii. Dále přiblíží historii ruční papírny ve Velkých Losinách a na grafickém panelu se dozvíte, jak postupně v časových obdobích mizeli ruční papírny v ČR. Mizející světélka v podobě ručních papírenských provozů mě utkvěli v paměti . V ceně prohlídky je i videoprojekce s postupem výroby ručního papíru po které následuje návštěva samotné výrobní části. Zde uvidíte v provozu holandrovnu a čerpací kádě pro zpracování vstupních surovin, výrobu jednotlivých archů papíru, kližírnu a mnoho dalšího, nutného pro pochopení celého výrobního procesu.
Historie papírny
Vznikla nejspíše v období druhé poloviny 90. let 16. století. Panství má v této době Jan ml.ze Žerotína. Mnohem starším provozem byla patrně šumperská městská papírna o které jsou zmíňky z roku 1566. 
Ta byla zavedeným provozem a zřejmě měla za následek prodej papírny ve Velkých Losinách, od které si Žerotínové slibovali větší výnosy. V roce 1603 za 150 tolarů získal provoz Ondřej Kluge v tzv. emfyteutické dražbě. Majitel měl všechna práva držitele, kromě práva prodat papírnu cizí osobě. Pokud neměl přímých dědiců tak připadla papírna zpět vrchnosti. Roku 1679 postihl majitelku Barboru smutně proslulý Bobligův tribunál a roku 1680 byla zaživa upálena jako čarodějnice. Po morových ranách byla zadlužená a zchátralá papírna prodána zpět Žerotínům. Další nájemci zápasili po několik let s dluhy a až roku 1778 prodali Žerotínové papírnu definitivně Matyáši Wernerovi. Ten papírnu přestavěl a dal jí nynější pozdně barokní podobu s charakteristickou třístupňovou barokní střechou. Po jeho smrti převzal papírnu Franz Sterz z Dolních Rakous, manžel Wernerovi dcery, jenž rozšířil odbyt losinského papíru. Nakonec však rozmach papírny neufinancoval a zámožný věřitel Stefan Schmidt získal papírnu. Roku 1855 obchodník Anton Schmidt využíval ruční papír se znakem žerotínského lva jako obalový materiál textilních výrobků a tím získal obrovský odbyt nejenom pro své výrobky. Roku 1883 získal papír oceněný jako vysoce filtrační a proto se otevřel papírně trh s filtračními papíry pro lékárny, chemické a potravinářské provozy. V té době si oblíbil akvarelový papír i Národní umělec Max Švabinský a udělal tak dobrou reklamu v uměleckém světě losinskému papíru do dnešních dnů. V roce 1949 byla papírna začleněna do kombinátu Olšanských papíren a tradiční výroba naštěstí přetrvala do dnešních dnů.
Prohlídky
Z prohlídek si můžete vybrat dva typy a to I. PROHLÍDKOVÝ OKRUH – ZÁKLADNÍ (Muzeum papíru, pracoviště výroby) a II. PROHLÍDKOVÝ OKRUH – DOPLŇKOVÝ (Pouze technické zajímavosti – vodní náhon, turbína, parní kotelna, příprava hadrů)
