Návštěva hradu Špilberk v Brně je jistě zajímavá. Rozhodně ale navštivte nejzajímavější prohlídku na hradě, kasematy. Kasematy prezentují unikátní barokní pevnostní stavitelství a zároveň historicky proslulé vězení, kde ukázky mučících nástrojů a figuríny dodávají místu hrozivý nádech. 
Byť Brňák, tak jsem kasematy nikdy nenavštívil. A tak jsem jednoho dne vzal své děti. Respektive navštívil před mnoha lety jako účastník jedné firemní párty, ale to bylo bez prohlídky, pouze s posezením v těchto prostorách s nepříliš zajímavým koncem pro zdejší expozici.
Prohlídková trasa v kasematech je na úrovni dvou pater.
Parkování
Pokud plánujete výlet tak doporučuji o víkendech a svátcích parkovat v jednosměrné ulici Pelicova, bývá zde volno a parkování je zdarma. Odtud můžete vyjít parkem až k hradu. Ve všední dny je parkování problematičtější.
Historie kasemat
Samotný hrad byl založený v druhé polovině 13. století. Přestavbou dokončenou roku 1742 se změnil v mohutnou barokní pevnost. Na tom se podílel stavitel plukovník ing. Pierre de Rochepin, který hrad přepracoval především pro vojenské účely tehdejšího Rakouska – Uherska. V rámci reforem rakouského vězeňství udělal v roce 1783 císař Josef II ze Špilberku vězení pro nejtěžší zločince.
Po nezbytných úpravách zde byli umístěni roku 1784 první vězni. Koncem tohoto roku také padlo rozhodnutí využít i spodní patro kasemat pro odsouzené na doživotí. Zde byly ty nejhorší podmínky. Patro severních kasemat se tedy nazývá tzv. josefínský trakt. Již roku 1790 zrušil nástupce Josefa II, Leopold II. zdejší věznění doživotně odsouzených včetně trestu přikování a zmírnil podmínky pro odsouzené. Horní patra kasemat však přidal jako vězení a tak se tento trakt nazývá tzv. leopoldinský. Tyto patra sloužila jako vězení až do 30. let 19. století.
Soužití vojenské pevnosti a rozrůstající se věznice pod civilní správou přinášelo řadu problémů a vzájemných neshod. Vojenské využití bylo oficiálně ukončeno roku 1820 a to především zničením důležitých částí pevnostního systému vojskem císaře Napoleona z roku 1809. Věznici na Špilberku zrušil až v roce 1855 František Josef I.a hradní prostory opět sloužili vojenským potřebám jako kasárny i vojenská věznice po více jak 100 let.
Kasematy byly zpřístupněny veřejnosti již v roce 1880 a těšili se velkému zájmu návštěvníků. Už při otevření byly opředeny řadou romantických a především hrůzostrašných mýtů a legend, které se však nezakládali na historické skutečnosti. Zajímavých úprav se ještě dočkali kasematy za 2. světové války, kdy sloužily pro německé vojáky zároveň i jako kryt.
Současná prohlídka
V kasematech zaujmou především hromadné cely pro 8 – 50 osob. Těchto cel je zde spousty a u každé jsou zde zajímavé popisky. V cele pro 23 vězňů je zajímavá expozice mučících nástrojů, připomínající jednu z nepravdivých legend o špilberských mučírnách. V některých celách jsou i figuríny věznů, které dotvářejí celou atmosféru. Při naší návštěvě to trochu vyděsilo mé děti, takže raději opatrně s malými dětmi. Snad expozice vydrží pro veřejnost co nejdéle a nebude se řadu let opět rekonstruovat, v jedné z částí totiž protékala stropem voda.
Zajímavou částí je také kryt z konce války pro německou armádu spolu s torzem rozvodné desky telefonní ústředny.
Zajímavé je horní patro budovy zadního příkopu, kde byli pravděpodobně vězněni ti nejznámější vězňové a to především političtí. Před rokem 1783, kdy zde nebyla ještě zřízena oficiální věznice, zde byl vězněn vůdce pandurů baron Trenck, který zde patrně zemřel roku 1749. Tento legendární plukovník je také opředen řadou mýtů spojených s jeho úmrtím, zvláště pak ve spojení s Kapucínskou tradicí pohřbívání. Doporučuji také navštít proto Kapucínskou hrobku v Brně, kde můžete barona Trencka spatřit !!