Itálie - Toskánsko - Florencie, Prato, Pisa, Lucca

Itálie - Toskánsko

  Pokud máte rádi klid, krásnou přírodu, úžasné památky, sluníčko, dobré víno a sýry, tak návštěva Toskánska, jednoho z dvaceti regionů Itálie je rozhodně tou pravou volbou. Toskánsko jsme navštívili hned na počátku našeho dvoutýdenního putování po Itálii na jaře roku 2005. Za shlédnutí stojí samozřejmě hlavní město regionu – Florencie.

Honzin | Itálie, Města a místa | 26. 3. 2008 St 13.00

  Do Florencie jsme přijeli vlakem z nedalekého městečka Prato, kde jsme byli ubytováni. Nádraží ve Florencii se totiž nachází v samotném centru města a proto návštěva Florenci vlakem je poměrně strategická, protože nemáte problémy s parkováním a případně nějakou nutností hromadné dopravy, aby jste se dostali do centra.

FLORENCIE

  Florencie – hlavní město Toskánska ležící na řece Arno, je dnes téměř půl miliónovým městem, jedním z nejnavštěvovanějších míst Itálie. Florencie je považována za kolébku renesance. S městem jsou nerozlučně spjata jména mnoha velkých umělců jako třeba Michelangelo, Botticelli, Alighieri, Boccacio či Petrarca a v tomto historickém městě je opravdu co obdivovat.

Florencie

  Naše procházka začíná hned u nádraží. Na náměstí Piazza Santa Maria Novella se nachází velmi nádherný a romantický stejnojmenný kostel. Byl postaven v letech 1246 až 1369. V gotickém interiéru stojí za shlédnutí pozoruhodná freska Nejsvětější Trojice. Ke kostelu přiléhá klášter se zajímavou křížovou chodbou. Naše cesta dále pokračovala typickými florencijskými uličkami na náměstí Piazza San Lorenzo. Zde se nachází velmi zajímavý kostel San Lorenzo, za jehož prohlídku se vybírá vstupné 2,5 €. Překrásný interiér kostela stojí za shlédnutí. Na náměstí v okolí kostela probíhají trhy. Naše kroky dále vedly přímo na Piazza Duomo, kde se nachází snad nejobdivuhodnější památka Florencie. Je jí gotická katedrála Santa Maria del Fiore, která je čtvrtým největším kostelem v Evropě a je jakýmsi symbolem Florencie. Jeho oranžová kopule dosahuje výšky 106 metrů. Další významnou památkou, která se nachází hned v sousedství chrámu je románské babtisterium, které bylo postaveno v 11. a 12. století z bílého a zeleného mramoru. Uvnitř je možné spatřit mozaiky Posledního soudu z 13. století. Největší chloubou babtisteria jsou však jeho dveře.

  Na náměstí Piazza di S.Groce, kde se nachází stejnojmenný chrám. Na schodech před ním jsme si vklu odpočinuli a přitom sledovali pouliční malíře, kteří náhle velmi rychle zbalili své nádobíčko ve chvíli, kdy se blížila policejní hlídka.   V útrobách kostela je pohřbena celá řada florentských osobností, například Michelangelo, Galileo a další. Kolem národní knihovny jsme se dostali na břeh řeky Fiume Arno. Přes most Ponte alle Grazie jsme přešli na druhý břeh a vydali se na cestu na náměstí Piazzale Michelangelo, které se nachází na kopci a spíše než klasickým náměstím je jakousi vyhlídkou a obrovským parkovištěm zároveň. Každopádně z Piazzale Michelangelo je překrásný výhled na celé město a úchvatné to je prý zejména v noci, kdy je město krásně nasvícené a odráží se v zrcadle řeky Arno. Každopádně toto místo stojí za návštěvu. Když jsme se nabažili pohledem na město, vydali jsme se dolů z kopce a dorazili přímo k světoznámému mostu Ponte Vecchio. Tento nejstarší florentský most pochází z roku 1345. Má tři oblouky a zajímavý je především tím, že se přímo na mostě nachází řada obchůdků. Především se jedná o zlatnictví.

  Nedaleko mostu se nachází palác Galeria degli Uffizi. V paláci se nachází největší italská galerie, která obsahuje opravdu umělecké poklady. Je zde řada obrazů od Michelangela a mnohé další skvosty. Hned v „sousedsetví“ se nachází náměstí Piazza di Signoria, náměstí vévodí kašna zasvěcená bohu moře – Neptunovi. Dominantou náměstí je palác Loggia della Signora. Pokud se rozhodnete navštívit výtvarná a sochařská díla, nacházející se uvnitř paláce, musíte počítat s důkladnou prohlídkou zavazadel. Palác lemují sochy připomínající významné události z dějin města. Přes náměstí Piazza della Republica, kde se nachází řada restaurcí, se vracíme k nádraží a odjíždíme vlakem zpět do Prata. Nicméně do Florencie jsme se ještě vypravili o dva dny později v pozdních večerních hodinách, kdy jsme obdivovali krásně nasvícené památky. Procházka noční Florencií stojí za to.

florencie 1m
florencie 2m
florencie 3m
florencie 8m
florencie9m
florencie10m
florencie11m
florencie12m
florencie 4m

PRATO
  Po tři dny a tři noci jsme byli ubytováni v městečku Prato, které leží 17 km severně od Florencie. Je centrem textilního průmyslu, jak je však vidno podle památek, má i bohatou historii.

  Centrum města je obklopeno hradbami a my jsme jeho prohlídku započali na náměstí Piazza del Duomo, které je nedaleko vlakového nádraží. Zde se nachází Catedrala di Santa Stefano. Katedrála zaujme především pruhy zeleného a bílého mramoru, ze kterého je postavena. Neobvyklá je však kazatelna zvaná Pulpito della Sacra Cintola, která zcela neobvykle vystupuje venku na náměstí vpravo od vchodu. Počasí nám sice nepřálo, cele dopoledne doslova lilo jako z konve, ale procházky úzkými uličkami byly i přes to romantické. Prato

  Zaujalo mne, jak pohotoví jsou v nejen v Pratu, ale v celé Itálii černoši. Jen co začalo pršet, již se objevili na nejrůznějších místech a začali prodávat deštníky. Prato z toho nevyjímaje. Po chvíli jsme se ocitli na náměstí Piazza del Comune, kde se náhle ocitneme před palácem Palazzo Pretori. Dvě zajímavé památky se pak nacházejí na náměstí Piazza Santa Maria delle Carceri. Jedná se o chrám Santa Maria delle Carceri, který pochází z 15. století a dále pak Castello dell'Imperatore, který dal ve 13. století postavit římskoněmecký císař Fridrich II. Na nedalekém náměstí Piazza Francesco d'Assisi se nachází další velmi zajímavý kostel, který stojí za návštěvu. Popravdě řečeno, my jsme se do tohoto kostela schovali před silným deštěm, který se nad Prátem zrovna strhnul. Zajímavostí také je česká restaurace, která se v městečku nachází na náměstí Piazza Mercatale. Nese jméno Malá Strana a čepují zde Staropramen. Jak se nám podařilo zjistit, byl dle slov majitele restaurace poměrně velký problém přesvědčit nějaký český pivovar, aby do restaurace v takovémto italském městečku dodával své pivo. Po dlouhých jednáních se to nakonec podařilo a tak pokud v Itálii dostanete chuť na české pivo, zajeďte si do Prata. České je tu však jen to pivo. Jídla na jídelním lístku sice mají české názvy, ale s českou kuchyní nemají nic společného a tak zde naleznete lasagne Kutná Hora či pizzu Karlštejn.

PISA
  V rámci cestování po Toskánsku jsme samozřejmě nemohli zapomenout na návštěvu Pisy se světoznámou šikmou věží.

Pisa

  Tam jsme přijeli po dálnici a auto zaparkovali nedaleko obchodního centra, které je od centra města, vzdálené asi 10 minut chůze. Pisa se nachází na okraji nížiny na pobřeží Tyrhenského moře. Město bylo v minulosti jednou z nejvýznamnějších italských republik, jejíž politický vliv se uplatňoval v celém Středomoří. Roku 1284 byla Pisa poražena konkurenčním Janovem a od té doby nastal její úpadek. Přirozeným centrem zájmu turistů je náměstí Piazza dei Maracoli, na němž jsou soustředěny čtyři nejvýznamnější památky. Ačkoliv hovoříme o náměstí, vzhledem spíš působí jako velká zatravněná náves. Všechny památky jsou z bílého mramoru a působí velice romanticky. Symbolem města je samozřejmě šikmá věž, jejíž stavba započala roku 1173 a začala se naklánět ještě dříve, než bylo v roce 1274 dostavěno třetí podlaží. Přesto že má pouze třímetrové základy, bylo rozhodnuto, že bude dostavěna. Věž byla dokončena roku 1350, avšak náklon věže se neustále zvětšoval. Dnes odchylka dosahuje 5,5 metrů. V minulosti bylo provedeno zesílení základů a tak je dnes věž opět přístupná veřejnosti i když je počet návštěvníků omezen. Vstup na věž činí 15 €. Ale i v případě, že se nerozhodnete vystoupit na věž, můžete se v jejím okolí vyfotografovat nebo alespoň sledovat, kterak se mnozí snaží pózovat před fotoaparátem předstírajíce, že věž podpírají. Nejstarší památkou na náměstí je dóm postavený v letech 1064 – 1118 v románsko – pisánském stylu. Interiér je rozdělen do pěti lodí a vyniká nádhernou výzdobou. Třetí cennou památkou stojící na náměstí je kruhové románské babtistérium, jehož stavba započala roku 1152. Pro nedostatek financí se stavba protáhla na více jak sto let a tak byl interiér dokončen v gotickém stylu. Čtvrtou památkou na náměstí je pak Posvátné pole – hřbitovní stavba z roku 1277. Na náměstí v v jeho okolí se nachází řada stánků se suvenýry, levné hodinky turistům vnucuje několik černochů. Asi po dvou hodinách strávených v Pise, která má všechny významné památky soustředěné na jednom náměstí, jsme se vydali k autu a vyrazili zpět k dálnici.

LUCCA
  Další zastávkou bylo nedaleké městečko Lucca. Zaparkovali jsme na velkém parkovišti u okruhu okolo hradeb. Parkování po dobu dvou hodin je zde zdarma, delší parkovací doba je placená. Město Lucca bylo založeno jako římská kolonie roku 180 př.n.l. Svobodným městským státem se stalo na počátku 12. století a svou svobodu si udrželo až do roku 1847.

Lucca

Do města jsme vstoupili bránou Porta San Donato. Nedaleko tohoto místa se nachází jedno z informačních center, kde je možné zdarma obdržet mapu města. Informační centrum se nachází na Piazzale G. Verdi. Velmi zajímavá je procházka po hradbách, které obepínají celé město. Odtud je možné si město prohlédnout z ptačí perspektivy. Od již zmiňovaného náměstí Piazza G, Verdi dojdeme na náměstí Piazza San Michele, na kterém se nachází nejobdivovanější stavba kostel San Michel in Foro. Vyniká bohatou výzdobou v toskánském románském stylu, která vznikala od roku 1070 do 14. století. Návštěva tohoto náměstí opravdu stojí za to. Naše kroky dále vedly křivolakými uličkami k další zajímavé stavbě, kterou je věž zvaná Torre Guinigi. Z vrcholu věže je zajímavý výhled na město. Věž je zajímavá také tím, že na jejím vrcholu rostou stromy jako v nějaké zahradě. Odtud jsme pokračovali úzkými křivolakými uličkami, kam proniká jen málo slunečního svitu na náměstí Piazza San Pietro Somaldi, kde jsme si prohlédli kostel, pokračovali jsme k chrámu San Frediano, který stojí na náměstí Piazza San Frediano. Za pozornost stojí především průčelí kostela s unikátní mozaikou ze 13. století. Neobvyklé je nedaleké elipsovité náměstí Piazza Amfiteatro. Zajímavěji náměstí působí především při pohledu z ptačí perspektivy. Na náměstí kdysi stávalo římské divadlo. Odtud jsme pokračovali po pěší zóně plné turistů, která nás vedla okolo hodinové věže Torre dele Ore a několika dalších chrámů až na prostorné náměstí Piazza Napoleone. Zde se nachází velký palác, kde je také informační centrum a veřejné WC. Po krátkém odpočinku jsme se vydali přes náměstí Piazza del Giglio na Piazza San Giovanni, kde můžeme obdivovat krásu kostela až na náměstí Piazza Martino, kde za prohlídku stojí Dóm. Zdarma je možno shlédnout i interiér opradu pozoruhodného kostela, který je zasvěcen sv. Martinovi a pochází z 11. století. Po následné přestavbě byl však dokončen až ve 14. století, ale průčelí zůstalo původní. Uvnitř kostela se pak nachází slavný dřevěný krucifix zvaný Volti Santo.

  Odtud jsme se po městských hradbách vydali zpět k autu tak, abychom nepřekročili maximální možnou dobu parkování zdarma 2 hodin.

  Třetí den strávený v Toskánsku jsme se rozhodli navštívit celkem tři zajímavá městečka: San Gimmignano, Pienzu a Sienu, která si popíšeme v dalším cestopisu.

lucca3m
lucca 1m
lucca4m
lucca5m
Předchozí vydaný cestopis  Kozlovský kopec u České Třebové
Následující vydaný cestopis  Český ráj – Hruboskalsko, hrad Valdštejn a zámek Hrubá skála

1 komentář

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu

Černý      

tady je taky dobře

[1] | 15. 1. 2012 Ne 11.01 | web | , reaguj
Přidejte komentář!




Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a administrátor jej musí schválit.


VÝBĚR INFORMACÍ