Archivy

Hrad Rabí je největší hradní zříceninou v Čechách, díky velké délce jeho hradeb. Leží v oblasti řeky Otavy, která je vodácky hojně navštěvována. Tato část je nazývána díky společnému vodáckému projektu Otavská plavba a vede ze Sušice okolo Rabí přes Horažďovice, Strakonice do Písku.

Zříceninu ale nenavštěvují jen vodáci, čilý ruch zde panuje i díky poloze v předhůří Šumavy. První písemné zmínky se uvádějí z roku 1380, kdy měli hrad v držení
pánové z Rýzmberka. Nejznámější historkou z dob husitských válek je z druhého obléhání husity v letech 1421, kdy zde přišel o své druhé oko Jan Žižka z Trocnova. Dle pověsti jeho oko zasáhla tříska ze stromu, která se odlomila při zásahu výstřele z kuše.

Rabí - boční pohled
Přesto byl hrad v té době husity dobyt. V 16. století začalo díky změnám majitelů Rabí pustnout a jeho zkázu dokonal kolem roku 1720 rozsáhlý požár.

Dnes je do areálu nádvoří vybíráno vstupné, zvlášť pak ještě k prohlídce. V areálu nádvoří toho moc k vidění není, pokud tedy nezvolíte prohlídku. Přístupná je jen bývalá hradní konírna, kde se konají výstavy a svatební obřady. Při prohlídce se dostanete alespoň na nejstarší část hradu, a to sice na 26 metrů vysokou obranou věž tzv. donjon s přilehlou hradbou. Pokud do areálu nepůjdete, můžete si na boční hradbu vylézt sami bez vstupného. Fotky zde lze pořídit také pěkné.

To v samotném městě Rabí je krásné náměstíčko s úchvatnými domy ve stylu jihočeského baroka. Jejich překrásné štíty dokonale kontrastují s oblohou. K dispozici jsou zde i hezké restaurace, všechny pěkně vedle sebe, a tak se můžete nechat zlákat vystavenými tabulemi na nějaké to nabízené meníčko. V krásných uličkách podhradí lze ještě navštívit malý židovský hřbitov.

Otevírací dobu a cenu vstupného si můžete zjistit na oficiálních stránkách Rabí

Pustevny

Pustevny jsou významným turistickým centrem s nadmořskou výškou 1024 m.n.m., kde můžete strávit dovolenou se sněhem, deštěm, mlhou či sluncem nebo sem dorazit na výlet z okolí. Pustevny lze označit za jedno z hlavních a nejznámějších míst Beskyd.

Toto místo je známé také vzhledem k poloze mezi známými horami Radhoštěm (1129 m.n.m.) a Tanečnicí (1084 m.n.m).

Na Pustevny se dostanete autem či busem z Prostřední Bečvy, odkud začíná nekonečné stoupání klikatící se silnicí. Další přístup je z Trojanovic sedačkovou lanovkou. V zimním období jsou k dispozici i zdejší vleky. Samotné středisko Pusteven tvoří dominantní domy Libušín a Maměnka z roku 1899 ve stylu lidové secese od architekta Dušana Jurkoviče, známého architekta lazeňských Luhačovic.

Z Pusteven se lze vydat po 9 km dlouhé naučné stezce Radegast s 10 poučnými zastaveními na hřeben Radhoště. V úvodu stezky je největší stoupání a po několika metrech je rozhledna Cyrilka ve stylu odpočinkového altánku s překrásným výhledem na okolní beskydské lesy a celé Pustevny.

Socha Radegasta v mlze

Z naučných tabulí se dozvíte, že okolí celého masívu Radhoště, Čertova mlýna a Kněhyně je protkáno pseudokrasovými puklinovými jeskyněmi, které jsou mimo turistické trasy a vstup do nich je nebezpečný a hlavně zakázaný. A jak to tak obvykle bývá zakázané ovoce láká nejvíce, takže máte náladu odbočit ze stezky a vydat se hledat nějaký ten jeskynní vstup. Nejdelší pseudokrasová jeskyně Moravy s délkou chodeb 370 metrů je východně od rozhledny a jmenuje se taktéž jako rozhledna Cyrilka. Vyskytují se zde vzácné druhy chráněných netopýrů (vrápenec malý, netopýr ušatý a vodní ). Ke zdejším jeskyním se váží pověsti s bájnou existencí pohanské svatyně a o četných pokladech, které sem údajně schovali pohanští kněží. Jisté je jen jediné, že jeskyně využívali valašští pastevci jako dokonalé sklepy k uskladnění svých mléčných výrobků a jako úkryt před deštěm při pastvě ovcí nebo před nepřáteli.

V zhruba necelé polovině naučné stezky je umístěna žulová socha Radegasta, boha který byl dle pověsti ukryt v pohanské svatyni v nitru hory. Socha je replikou z roku 1998 dle originálního návrhu podoby Radegasta od Albína Poláška. Původní socha z roku 1930 byla převezena, kvůli povětrnostním vlivům na materiál. Albín Polášek však vytvořil sochy dvě a ta druhá určená pro jeho zahradu je dnes umístěna v pražské ZOO. Pokud se u sochy ocitnete za naprosto mlhavého počasí, tak na vás dýchne zdejší mystičnost tohoto pohanského boha slunce, války a vítězství. Připadáte si totiž jako by vám Radegast nepřál a slunce by už nemělo nikdy vyjít. Ale pokud si zde budete cokoliv přát, třeba vyjasnění a slunečno, tak se vám přání třeba splní. Oběti k naklonění si tohoto boha, jak se tu pradávno dělo, přinášet dnes již naštěstí nemusíte. Od sochy Radegasta můžete pokračovat, (pokud se vám tedy umoudří počasí) až na samý vrchol Radhoště (1129 m.n.m.), kde je oblíbené poutní místo s kaplí a sousoším sv. Cyrila a Metoděje a horským hotelem.

Zpátky na Pustevnách si můžete dát oběd, nejlépe nějakou zdejší valašskou specialitu v některé ze stylových roubených hospůdek.

skanzen Arhus

V Århus, druhém největším městě Dánska s 300 000 obyvateli se nachází krásný skanzen Den Gemle By nazývaný též jednoduše Old Town neboli Staré město. Můžete zde poznat život obyčejných lidí žijících v dobách minulých století.

Den Gemle By je národním muzeem kulturní historie pod širým nebem a bylo otevřeno v roce 1914. Jeho zakladatelem je Peter Holm (1873-1950), který měl myšlenku sem přesunout původní historické domy z města Århus, které měli již v té době zaniknout. Od té chvíle se skanzen postupně rozrostl a z původních několika domů je dnes největším skanzenem městských domů na světě, který dal inspiraci pro vybudování skanzenů ve Finsku (Turku) a Norsku (Gamle Bergen).

Den Gamle By

Při vstupu do areálu skanzenu zjistíte, že v ulicích tohoto starého města panuje čilý ruch a je zde spousta turistů. Přesto zdejší malebné uličky ukrývají krásná zákoutí, kde lze nalézt trochu klidu. V celém městečku můžete vlézt do kteréhokoliv domu a celý jej prozkoumat. Navštívit můžete např. starodávnou lékárnu s okolními záhonky pro pěstování léčivých bylin nebo kovárnu či pekařství. V mnoha domech jsou dobově oblečení lidé, kteří vás obeznámí s tehdejšími řemesly a zvyky. Aby byla ukázka co nejvěrohodnější tak se běžně v domech topí, ochutnat můžete například i pečené placky.
Seznámit se zde můžete i s přechodem vaření na otevřeném ohni ke kamnovému, vznik tepaných kamen, které udělali průlom v kulinářství a přípravě jídel. Tím lze pozorovat i vznik nového nádobí.
V ulicích zase potkáte bubeníka, který informuje o dění, či koňský povoz. Zajímavý je i převoz přes vodu, který musíte pomocí lana svépomoci přeručkovat.

Dnes můžeme říci, že myšlenka Petera Holma vybudovat městský skanzen byla na tehdejší dobu vskutku geniální. Dnešní přiliv turistů je úctihodný. Marketing, ukázka dobových zvyklostí a tehdejšího života je v celém areálu dokonale propracována. Z návštěvy si tak jistě odnesete zajímavé ponaučení.

Otevírací dobu a pořádané akce si můžete zjistit na oficiálních stránkách Den Gamle By

V předhůří Šumavy leží v nadmořské výšce 465 m.n.m. město Sušice. Svůj původ má město jako osada zlatokopů, která vznikla při obchodní stezce do Bavorska. Díky obchodu především se solí a obilím zde nastal největší rozkvět v 16. století. Pozdější slávu dala městu zdejší výroba zápalek.

První písemné zmínky o městu jsou z doby Přemysla Otakara II, který zde začal na břehu řeky Otavy budovat královské město, které je v dnešní době vstupní branou do Národního Parku Šumava. Zmínky o výrobě tradičních zápalek jsou z 19.století. Výroba byla započata fosforovými zápalkami, později přizpůsobena trendu bezpečných zápalek tzv. Safety Matches. Jméno továrny Solo zná snad každý. Ve 20. století se zde rozvíjel i další průmysl a nejrůznější výroba.

Sušice - radnice na náměstí

V Sušici je velmi krásné náměstí s dominantní renesanční radnicí, která má 31 metrů vysokou věž a vchod s portálem. Ve vestibulu se nachází jedna z nejstarších historických památek Sušice – kamenná deska připomínající latinským nápisem vystavění hradeb v r. 1322. Před radnicí je velmi pěkná kašna, která umocňuje pohodu a klid při odpočinku na zdejších lavičkách.

Pěkný dojem dělají udržované komunikace a především tři historické domy. V jednom z nich nazývaném dům Voprchovský s nádherným atikovým štítem je umístěné muzeum Šumavy, kde si můžete prohlédnout např. mechanický betlém, v dalším domě Krocínovským se nachází hotel a třetí sgrafitový dům Rozacínovský byl v době naší návštěvy na prodej. V přilehlých uličkách, či přímo na náměstí můžete posedět u kávy nebo si dát něco dobrého k jídlu. V krámcích s množstvím suvenýrů si lze zakoupit stylové dárkové balíčky zápalek.

K výletu do okolí láká výšlap na známou rozhlednu Svatobor, která je odtud kousek a kterou navštíví ročně spousta turistů. Takže pokud by vás prohlídka tohoto krásného města po nějaké době omrzela, můžete vyrazit a podívat se na Sušicko z výšky. Sušice je ideální i jako východisko pro návštěvu památek v okolí jako jsou hrad Velhartice, zřícenina Rábí či hrad Kašperk s městem Kašperské hory.

Zoo v Jihlavě nabízí příjemnou relaxaci a podívanou nejen pro děti, na které je hodně orientována, ale i pro dospělé. Některé druhy zvířat či výběhy jinde jen tak nespatříte, proto ZOO Jihlava nesmíte opomenout a určitě se do ní vydat.

Zahrada se nachází kousek od centra Jihlavy. Můžete využít příjezd autem přímo k ní, vybudováno je zde velké parkoviště, což není vždy a všude samozřejmostí. Zde je vybudován nový
vstup do zoo.

Využít můžete i vchod starý, který slouží spíše pro přístup z parku, pokud přijdete pěšmo z centra města. Na doporučení z infocentra ve městě využíváme vchod nový, který rozšiřuje celou zoo a pro vchod a celkově přehledné projití tras zahrady je vhodnější.

Tamarín pinčí

V areálu nejvíce překvapí velká specializace zoo na kočkovité šelmy. Takové množství šelem opravdu asi nikde jen tak neuvidíte. Ze zvířat zde můžeme vidět například sněžného leoparda, rysa červeného či divoké kočky a mnohé další. Mimořádné co v areálu zaujme je komplex vodních jezírek s bujnou vegetací a ostrůvky, propojené různými chodníčky s altánky, z kterých se otevírají krásné výhledy. Můžeme zde spatřit např. skupinku lemurů čí hejno plameňáků. Vodní jezírka vyúsťují vesnici Matongo v africkém stylu (Matongo – v překladu ze svahilštiny „vesnice v poušti“). Jedná se o komplex deseti chýší a menších přístřešků, kde můžete najít příjemné občerstvení. V jedné z chýší je úžasná expozice Kaloňů zlatých, kteří vám létají přímo nad hlavou. Hned za Matongem je velké hřiště pro děti s prolézačkami a obří skluzavkou do písku.

Druhová skladba zvířat sice není největší, stejně tak jako areál, ale svou strukturou a uspořádáním s moderním stylem zoo bez mříží a specializacemi které jinde nejsou, je celkový dojem z areálu vynikající. Patrné jsou zde nové investice a neustálé zlepšování již tak nádherného areálu což přiláká jistě i další návštěvníky. Sympatické je zapojení zoo do systému rodinných pasů a nejrůznějších slev na vstupném, což je pro návštěvníky přínosné a dělá to dobrý dojem z marketingové strategie managementu Zoo Jihlava.

Hledáte-li zámek se zajímavou architekturou a krásnými interiéry, tak je Sychrov tou pravou volbou pro návštěvu. Novogotický styl s propojením anglického parku dělá při návštěvě památky vskutku pohádkový dojem.

Při vstupu máte na výběr několik možností prohlídky zámku. Můžete si zakoupit vstupenku do klenotnice, na hlavní prohlídku nebo se podívat na výstavu akvárií se sladkovodními rybami našich řek, která je umístěna v zajímavých prostorách pod zámkem a je působivá pro děti, které si zde mohou i nakreslit obrázek. Pokud si zakoupíte vstupenku na prohlídku zámku, tak můžete i do parku, jinak se platí drobný poplatek.

Budova v parku

Prohlídkový okruh je velmi bohatý, interiéry jsou krásně zdobené. Na rozdíl od jiných zámků je zde vidět značný vliv francouzského rodu Rohanů, který pocházel z Bretaňe a Sychrov tak působí stylově trochu odlišně i v interiérech.

Historie zámku Sychrov je uváděna tvrzí z 15.století. V letech 1690-1693 zde vzniká malý barokní zámek francouzské rytířské rodiny Lamottů, kteří získali konfiskované panství za výpomoc rakouskému císaři v období třicetileté války. Roku 1740 koupil zámek František z Valdštejna a do roku 1820 byl zámek využíván jen pro hospodářské účely. Po roce 1820 se stal majitelem panství kníže Karel Alain Gabriel Rohan, uprchlík z Francie po buržoazní revoluci. Tento rod zde měl 125 let své domovské sídlo a zámek celkově povznesl a přestavěl do dnešní podoby novogotiky. Jelikož tento rod byl přímým příbuzným francouzských králů té doby, měl značný vliv ve Francii, ale i přesto zůstal již po útěku v Čechách.

Na budování sídla Rohanů pracovali čeští mistři jako například řezbář Petr Bušek, sochaři Emanuel Max a Vincenc Smolík. Za éry knížete Kamila Rohana zde také vzniká anglický park s dnešními překrásnými stromy, které můžete vidět na fotografiích z podzimu s krásně zbarvenými listy. V parku je řada budov jako např. Oranžérie s portikem na konci parku a výhledem na vzdálený zámek lemovaný krásnými stromy a dvěma středovými fontánami. Při toulkách zámeckým parkem a lovení co nejlepšího foto záběru vám každou celou hodinu zní z nádvoří krásná fanfárová písnička, jako efekt trubače umístěného na zámecké věži. Pokud na zámek přijedete i jako my v období sychravého počasí, budete si zde připadat vskutku místně.

Na jedné ze zámeckých budov je umístěna pamětní deska Antonína Dvořáka, který zde určitou dobu pobýval a jistě jej zdejší místo ovlivnilo v tvorbě.

Když přijedete do Kopřivnice tak zjistíte, že se jedná o velmi industriální město. Všem známá zdejší továrna na auta světové značky Tatra zde zanechala patrné stopy na každém kroku. Proto zde musíte navštívit technické muzeum s exponáty těchto vozů.

Při projíždění městem nemůžete muzeum Tatrovky minout. Již před vchodem je k hlavní silnici orientován rychlíkový železniční vůz z roku 1936 nazývaný Slovenská strela, který dosahoval rychlosti 130 km/h a svojí červenou barvou ihned upoutá pozornost.
Kopřivnice kostel

Zdejší továrnu v roce 1850 založil Ignác Šustala jako výrobnu kočárů, později známá jako automobilka Tatra, která kromě aut vyráběla i zmíněné vlakové vozy, ledničky či letadlové motory.
Při prohlídce muzea tak zjistíte, že světový věhlas získaly i tyto železniční soupravy vyráběné na zakázku pro např. Orient expres či jiné významné železniční tratě. Samozřejmě hlavním výrobním artiklem byly vždy automobily. K unikátním patří např. Präsident, první automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku. Zajímavé jsou i exponáty hasičských či vojenských vozů, svoji bohatou část zde mají i sportovní vozy, které získávaly řadu trofejí z mezinárodních závodů. Z novodobých je zde vystavena i Lopraisova vítězná Tatra z rallye Paříž-Dakar. Mimo ní je zde celá řada známých náklaďáků. Zajímavé jsou i limuzíny, které využíval i prezident Masaryk. Věhlas Tatrovky udělali i cestovatelé Hanzelka a Zikmund, kteří s vozem Tatra 805 projeli řadu míst.

V přízemí technického muzea je umístěna expozice manželů Zátopových, kde můžete vidět trofeje a úspěchy slavných atletických olympioniků.

Do muzea si určitě zaplaťte fotografování, je zde pořád co fotit. Expozice je přehledná a můžete zde strávit spoustu času. Při placení vstupného můžete využít levnější vstupenku, která opravňuje k návštěvě ostatních kopřivnických muzeí. Dalším muzeem je totiž Muzeum Fojtství s ukázkou kočárů, které byly prvopočátkem vzniku automobilky a Šustalova vila s expozicí luxusní majoliky a seznámením se Zdeňkem Burianem – zdejším rodákem a především malířem pravěkých tvorů.

Ostrov Visingsö

Ostrov Visingsö leží v jižní části jezera Vättern v jižním Švédsku. Jezero Vättern je druhé největší jezero ve Švédsku. Visingsö je zde největší ostrov s přibližně 800 obyvateli, délkou 14 km a největší šíří 3 km. Má bohatou historii a úchvatný dojmem dělá pro suchozemce jeho poloha uprostřed jezera, kam se dostanete pravidelným trajektem.

Již při příjezdu okouzlí ostrov svým dojmem. Ruiny starověkého hradu, či zajímavá legenda dělají duševní nádech, který jinde nepoznáte. Dle jednoho ze starých mýtů, kdy žil ve Švédsku obr Vist s manželkou na východní straně jezera, se traduje, že na druhé straně jezera žila rodina těchto obrů a jelikož žena obra se potřebovala dostat za rodinou, tak jí její manžel vhodil do jezera malý srovnaný drn, což je ostrov Visingsö.

Brahekyrkan - kostel rodiny Brahe

Ostrov byl obývaný již před mnoha lety, dokládá to nejen cca 800 hrobů z doby Vikingů. Na ostrově se dá dnes dobře využívat cyklistika, poněvadž je zde naprostá rovina s lesními porosty převážně dubů (které dříve sloužili pro stavbu lodí) a střídavými lány polností a malebných remízek. Ideální je i turistická procházka po celém ostrově, využít můžete i koňské bryčky, které vás po ostrově provezou.
Poznáte zde krásný venkov s množstvím domácích zvířat a hospodářských stavení.

Visingsö patřil po mnoho let známé rodině Brahe, která pobívala v sídle, respektive hradě Visingborg kolem 16. a 17. století. V té době se jednalo o nejpůsobivější stavení ve Švédsku. Tehdejší posádka na obranu činila až 800 vojáků. Hrad Visingsborg byl po roce 1680 neobývaný. Na začátku 18.století se hrad stal táborem pro ruské válečné zajatce a později pravděpodobně vyhořel. Dnes je zachováno torzo obvodových zdí, které působí mysticky.

Rodina Brahe také v roce 1630 postavila Brahekyrkan, kostel kde je uložena rodinná koruna. Ve výzdobě jsou zde obrazy středověkého holandského umělce a malá socha Sta Bridget.
Dalším pěkným středověkým kostelem z 12. století s krásnými nástěnnými malbami je Kumlaby kyrka, který má vyhlídku, z které je nádherný pohled na okolí ostrova a jezero Vättern. Kostel přestal být využíván v době kdy si Braheovci postavili svůj kostel Brahe a z kostela Kumlaby se později stala škola s astronomickou vyhlídkou, využívanou k výuce žáků.

 

Šumavská vesnička Javorník leží v nadmořské výšce 960 m.n.m. a nad ní se tyčí stejnojmenný kopec s rozhlednou pojmenovanou po spisovateli Klostermannovi, který ji měl nápad zde postavit.

V Javorníku, kde má Klostermann sochu, se vydejte po asfaltové značené cestě (asi 1,5 km) na vrchol Javorníku s rozhlednou 1066 m.n.m. Cestou se určitě zastavte na odpočinek u kapličky sv. Antonína Paduánského z roku 1940. Zasvěcení je k připomenutí památky ministra Antonína Švehly (1873-1933) a na svátek Antonína 13. června je zde pořádána každoročně pouť. U kapličky můžete posedět a pokochat se krásným výhledem na předhůří Šumavy. Vidět v dáli můžete i JE Temelín, která dojem trošku kazí a určitě by kazila dojem i Klostermannovi.
Klostermannova rozhledna na Javorníku

Klostermannova rozhledna

Samotná rozhledna na vrcholu nabízí ještě dokonalejší výhled do všech stran. Za nepříznivého počasí bývá uzavřena, a pokud zde náhodou nikdo nebude, (nám přišla přeháňka, ale pak se počasí umoudřilo) tak si můžete přivolat zdejším telefonem správkyni, která vám rozhlednu ochotně otevře. Po zaplacení 30,-Kč vstupného vám již zbývá zdolat jen 197 schodů. Do současné podoby byla rozhledna dostavěna v roce 2003, její výška už totiž nepostačovala pro rozhled, poněvadž od konce 70. let 20. století zde okolní les přerostl výšku rozhledny. Původní nižší patro je z roku 1938, kdy ji vybudoval Klub českých turistů a později sloužila pro vojenské účely. Klostermann se tak nápadu za svého života nedočkal, realizaci rozhledny mu přerušila 1. světová válka. Rozhlédnout se proto z Javorníku můžete dnes lépe jak spisovatel a určitě zde pocítíte krásu okolní přírody pro kterou měl Klostermann toto místo oblíbené.

Karel Klostermann

Pseudonymem Faustin (1848 – 1923), se narodil v rakouském Haagu, psal česky a německy s regionálním zaměřením na oblast Šumavy. Je představitelem realismu a tzv. venkovské prózy.
Jeho literární díla z velké části vznikla na základě vyprávění a na základě skutečných událostí.
S literární dráhou začal na konci 80. let 19. století několika drobnými fejetony. Pokračovaly povídky a romány, v kterých mistrně vystihnl život a tradice šumavských obyvatel a dokázal dokonale vylíčit šumavskou přírodu. Na Šumavě je řada míst, které nesou Klostermannovo jméno, či jsou spjaty s jeho romány.

Turistické prospekty uvádějí město Štramberk jako Moravský Betlém. Odvážné tvrzení které má však zcela jistě opodstatnění. Jak velké? To se pokusíme popsat v tomhle článku a zjistit jestli tenhle přívlastek městu s vyhlídkovou hradní věží Trúba náleží.

Štramberk leží v předhůří Beskyd, kousek od města Kopřivnice (doslova co by kamenem dohodil). Město založil v roce 1359 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Nad městem se dominantně tyčí hradní věž Trúba, která zde dotváří svým architektonickým stylem zdejší památkové roubené domy. V městečku panuje zvláštní dobová atmosféra a jsou zde velice úzké silničky, které slouží i jako chodník. Proto musíte při zdejším ruchu dávat autem pozor nejen na turisty, ale i na auta v protisměru, aby jste se nesrazili.
Štramberk Trúba - pohled z náměstí

Náměstí Štramberku s barokními fasádami domů, kašnou uprostřed, kostelem a věží Trúbou je dokonale fotogenickým místem. K odpočinku a ochutnávce zde láká zdejší městský pivovar, kde vaří chutné tradiční pivo Trubač. ( s rychlostí přípravy jídla je to však o dost horší – 50 minut čekáni na gulášek! bez komentáře ). Na náměstí je městské muzeum s paleontologickými sbírkami ze zdejší jeskyně Šipka a pod náměstím je informační centrum v jehož domě se nachází výstava Zdeňka Buriana, který ve Štramberku žil a inspiroval se pro své obrazy z pravěku. Z náměstí vede výstup na samotnou hradní věž Trúba, z které se dá krásně rozhlédnou na celé okolí. Trúba byla na přání Klubu českých turistů upravena v letech 1904 na rozhlednu a v letech 1925 zde byla vystavěna ubytovna, dnes Chata dr. Hrstky, což byl dřívější předseda Klubu čes. turistů.

K městu se váže i historická legenda z roku 1241 kdy vpadli na Moravu Tataři. Při okupování se zdejší křesťanští obyvatelé ukryli na zdejší hoře Kotouč a Tataři se utábořili v podhradí. Za deštivé noci využili zdejší občané situace, prokopali hráze rybníka a nepřátelské vojsko vyplavili. Po vítězství se v prostorách tábora Tatarů nalezly pytle s ušima lidí, které měli Tataři odevzdat svému chánovi na důkaz porážky křesťanů. Od té doby se ve Štramberku vyrábí perníkové pečivo zvané Štramberské uši, které lze označit za místní legendární specialitu.

Štramberk - typické roubené domy

Jak jsem již zmínil, tak se ve Štramberku nachází i známá jeskyně Šipka. Je v Národním sadě, což je park na úpatí hory Kotouč, kterým se k jeskyni dostanete. Šipka byla proslavena nálezem kosterní čelisti neandrtálského dítěte zvanou Šipecká čelist.

Nad městem směrem k Bílé hoře, kde je také rozhledna, se nalézá botanická zahrada a arboretum, které je umístěno v prostoru starého vápencového lomu. Bylo založeno v roce 1999. Bohužel arboretum je mimo prázdniny otevřené jen o víkendu, což je škoda. Každopádně nad arboretem je další opuštěný vápencový lom s názvem Kamenárka, který byl v roce 2001 vyhlášen přírodní památkou jako významná geologická lokalita s výskytem chráněných rostlin a živočichů. ( například Čolek obecný či Jasoň červenooký ). V okolí je opravdu mnoho lomů, v některých těžba stále probíhá.

Celé okolí Štramberku lze projít po Lašské naučné stezce, která má 13 zastavení. První tabule začíná v Národním sedě a pokračuje všemi zmíněnými místy v tomhle článku. Pro zvládnutí celé trasy je dobré si vyčlenit celý den. Návštěva celého okolí Vám přiblíží celý Štramberk, kterému se říká tedy právem Moravský betlém. Jedinou drobnou vadou na té kráse jsou některé vystavěné domy z doby socialistické, které trochu kazí celé panorama. Škoda, že se roubené domy nedochovaly ve větším množství nebo že se alespoň imitace roubení nepoužívala běžně při stavbě novodobějších domů. Stále je zde však těchto dochovaných malebných roubených domů spousta a město je i přesto jejich unikátní ukázkou.

Back to top