Jezero Laka leží v nadmořské výšce 1096 m n. m. a je nejvýše položeným šumavských jezerem. Je také nejmenší a svým způsobem i nejmalebnějším s plovoucími ostrovy a slatinovými břehy. Túra vedoucí od Nové Hůrky k jezeru Laka je troufám si říci jednou z nejkrásnějších na Šumavě.
Výchozím bodem je osada Nová Hůrka, kde se dá pohodlně zaparkovat, popřípadě dorazit autobusem. Do 90 let zde byla vojenská osádka pohraničních jednotek, takže se sem turisté dříve nedostali. To však neplatilo v 30.letech 20.století, kdy byla Hůrka oblíbeným místem turistů z Čech a Německa. Vesnice Hůrka (dříve Hurkenthal) se sestávala z osad Nová Hůrka, Stará Hůrka a Hůrka. Stará Hůrka a Hůrka byly v průběhu 50.let srovnány československou armádou se zemí v podobě vojenského cvičení. Z bývalé hřbitovní kaple a hrobky rodiny Abele, která zde vše vybudovala, zbyly jen ruiny.
První část trasy k jezeru Laka vede od Nové Hůrky odkud po pár kilometrech krásné asfaltové cesty lemované starými stromy s divokými včelami a loukami přecházejících ve zdejší hluboké lesy dorazíte k ruinám Staré Hůrky (1015 m.n.m.), kterou nám prozrazují malé kopky zbytků staveb, které jsou již porostlé bujnou vegetací a náletovými dřevinami. Jediný zde zůstal kostelík obklopen dřívějším zpustošením po odsunu původního německého obyvatelstva (1946-1948) do oblasti Bavorského lesa. Na tomto místě si zhruba v polovině cesty k jezeru Laka příjemně odpočinete a zamyslíte se nad zarostlými ruinami a náznaky dřívějších cest, prozrazujících osázení stromů do alejí. Kde se asi nacházel proslulý hotel Zum Lacka-See? Jak to zde muselo vypadat v době rozkvětu a turistické sezóny? Na Hůrce je však nejzajímavější, že byla světrově známou sklárnou s výrobou litých zrcadel. Tyto v té době unikátní zrcadla se vyvážela do celé Evropy i zámoří. Založení osady se datuje na rok 1732 pod názvem „česká hut“ (Böhmischhütten). Sklárny přestaly být postupně od roku 1852 pro tehdejších 558 obyvatel obživou. V tomto roce prodala rodina Abelů Hůrku knížatům Hohenzollern ze Sigmaringenu. Hlavní pracovní náplní se zde stalo dřevorubectví. Zajímavé zde také bylo, že obyvatelé panství Hůrka žili na Králováckém území a mohli proto o sobě rozhodovat sami. Každý majitel skláren na Králováckém území byl totiž povinnen zajistit svým zaměstnancům bydlení a pozemky nezbytně nutné pro obživu. Obyvatelé dostali obvykle pro svoji potřebu kus louky na pasení jedné až dvou krav a pole na pěstování brambor, lnu a ovsa. V těchto horských podmínkách to nebylo jistě lehké se uživit a přežít zde.
Po odpočinku u Staré Hůrky se další část trasy odehrává již z části v lesním prostředí s postupným stoupáním k samotnému jezeru Laka. V části kopcovitého stoupání musíte odbočit do prava odkud je to k hladině pohádkového jezera cca 400 metrů. Na odbočení upozorňuji, poněvadž rovně po cestě je vstup v období hájení Tetřevů zakázán a navíc zde dorazíte skoro až na německou stranu Šumavy, tak jako dvě zúčastněné turistky z naší výpravy ( na které jsme čekali, než dorazí zpět z Německa, hodinu v příjemném prostředí jezera Laka).
Jezero Laka – má rozlohu 2,8 ha a je nejvýše položené jezero Šumavy (1096 m. n. m.) a je ledovcového původu s plovoucími ostrovy a slatinovými břehy obklopenými horskými lesy. Okolí je dějištěm románu Karla Klostermanna Skláři. Hladina jezera byla v minulém století o 1,7m zvýšena umělou hrází a vody jezera se využívalo k pohonu strojů ve sklárnách v Nové a Staré Hůrce.
