Archivy

Do Podzámecké zahrady v Kroměříži jsme se dostali naprosto neplánovaně. Původně jsme jeli na chatičku, ale naší vesničkou se jela rallye Vyškov a zakázali nám vjezd. Šest hodin jsme měli čas než silnici zase uvolní, tak jsme se rozhodli jet do blízké Kroměříže. Pro malou jsem naštěstí měla všechno v autě a tak jsme vyrazili.
V

Read more

Pokud hledáte na výlet zoo světové třídy blízko ČR, tak ve Vídni v zámeckém parku Schönbrunnu se nachází nejstarší existující zoologická zahrada na světě s jedinou zachovalou barokní menažerií. Projít se tak můžete po stopách Marie Terezie a ostatních Habsburků, kteří v zámeckém parku vytvořili spoustu zajímavostí.

Zdejší park se zvířaty založil v roce 1752 císař

Read more

Do Kežmarku jsme původně ani nechtěli jet. Vyrazili jsme si do Vysokých Tater. Ten den tam zrovna byly požáry, ale my jsme o nich nevěděli. Když jsme se blížili k Tatrám (Dolní Smokovec), krajina vypadala dost zničeně. Veškeré stromy byly popadané, v dálce byl vidět dým. No jak na konci světa.   Přijeli jsme na jedno

Read more

Botanická zahrada Liberec je nejstarší v České republice, překročila 110 let věku. Neustále se mění a vyvíjí, to znamená, že každou návštěvu v různá roční období budete určitě mile překvapeni. Můžete se kochat všemožnými rostlinami ve venkovní části nebo navštívit pavilony.

Poprvé jsem v Botanické zahradě byla asi v osmi letech a od té doby se

Read more

Alberobello

V našem putování po Itálii jsme dorazili až na samotný jih země. Po návštěvě římských chrámů v Paestumu na západním pobřeží jsme zamířili v horkém letním dni napříč vnitrozemím na východ do oblasti Puglie. Potěšující bylo, že dálnice na jihu země jsou neplacené, takže cesta obstojně probíhala. Po absolvování průjezdů několika mosty a tunely, kdy jsme auta potkávali pouze sporadicky, jsme navštívili město Matera.

 Matera

Matera evokuje chudou rolnickou kulturu, která od prehistorických dob začala hloubit zdejší proslulá skalní obydlí. Tato skalní obydlí jsou tak úchvatná, že město je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Ještě dlouho po druhé světové válce prý lidé v těchto jeskynních domech žili a to mnohdy v jedné místnosti i se zvířectvem. Zdejší pověstné sassi – obydlí z tufového kamene, napůl postavené, napůl vytesané ve skále, byly domovem obyvatel Matery ještě do 50. let 20. století.
Matera
Auto jsme zaparkovali nedaleko centra města zcela bezplatně. Po celém městě je vytvořena série několika turistických tras vzájemně barevně odlišených.
Po městě jsou rozmístěny tabule s mapou města, kde jsou tyto trasy vyznačeny. Přesto však není vůbec těžké v křivolakých uličkách zabloudit. Pokud se vůbec o systému schodišť proplétajícím se mezi domy napůl vytesanými ve skále dá mluvit jako o ulicích. V mnohých takovýchto domcích se nacházejí prodejny se suvenýry, takže není problém do nich nahlédnout.
Za návštěvu stojí materský dóm na náměstí Piazza dei Duomo, odkud je překrásný výhled. Podobné výhledy na město postavené na skále se nám však naskytají na několika dalších místech města.
Odpoledne kolem 16 hodiny odjíždíme z Matery a pokračujeme směrem na Taranto. Před Tarantem vidíme přístav, krásný je výhled na moře. Jinak však je to město plné průmyslu.
Pokračujeme zvlněnou italskou krajinou po vedlejších silnicích do oblasti s typickými stavbami ve stylu truli. Silnici lemují kamenné zídky ale také vinice. Je to typická vinařská oblast. Sjíždíme z kopců k Fasanu, kde se nám otevírá nádherný pohled na moře, tentokrát již na východním pobřeží Itálie, tedy na pobřeží Jaderského moře. Po chvíli vjíždíme do městečka Torre Cane di Fasano. Nalézáme zde kemp Le Dune. Je to asi nejlépe vybavený kemp na našich toulkách po Itálii. Všude je čisto, kemp má svůj bazén, bar, útulnou pizzerii, v ceně je teplá voda, čisté jsou i toalety a sprchy, kemp má vlastní upravovanou pláž. Jeden nocleh v kempu nás přišel na 22 € (2 osoby, auto, stan).
Ráno vyrážíme okolo desáté hodiny do městečka Alberobello, které je centrem oblasti, pro kterou je typické obydlí truli.

 Alberobello

Městečko, které díky svým typickým obydlím trulli rozhodně stojí za návštěvu. Díky tomu je město zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Město Alberobello leží v překrásném úrodném kraji plném vinic a dobrého vína. Historie staveb trulli, pojmenovaných podle řeckého výrazu trullos – kupole, sahá až k hrobkám mykénských vládců. Původní obydlí trulli mají jen jednu místnost a čtvercový půdorys. Jejich silné stěny se zvedají do výše 1,5 metrů a na kamenných nosnících je pak uložen vrstvený kužel střechy.
Auto jsme zaparkovali přímo v centru městečka na náměstí. Parkování je všude placené, pro parkování je nutné si zakoupit parkovací karty, které se prodávají v několika obchůdcích a připomínají spíše stírací losy než parkovací karty.
Projít městečko trulli netrvá dlouho, velmi pohodlně se návštěva dá stihnout za jedinou hodinu. Během té doby se můžeme toulat uličkami lemovanými domky se špičatou střechou a v některých z nich se seznámit například s tím, jak takové stavby vznikají nebo ochutnat některé z nepřeberného množství likérů a vín zde nabízených. Postupně tak můžeme dojít až k dómu na náměstí Piazza Lippolos.

Po prohlídce městečka s řadou křivolakých uliček a obchůdků se suvenýry opouštíme tento velmi zajímavý kraj a po více jak týden trvajícím putování na jih začínáme svůj směr stáčet k severu. O tom však až v dalším pokračování…

Versailles

Za chladného, ale slunečného počasí vyrážíme ráno z kempu a napojujeme se na silniční průtah Paříží, abychom zamířili směrem na Versailles. Průjezd, kterého jsme se obávali, byl nakonec bezproblémový. Značení na Versailles bylo kvalitní, takže jsme zanedlouho dorazili do Versailles, kam nám to trvalo necelou hodinu jízdy.
Zaparkovali jsme v ulici přímo u zámku. Do parkovacího

Read more

Pokud zavítáte do Svitav, neopomeňte navštívit tamní Městské muzeum a galerii a především pak expozici představující historii praní a pracích strojů. Svitavy měly do roku 1989 muzeum dělnického hnutí. V roce 1990 se muzeu naskytla možnost získat od sběratele pět starých dřevěných praček. A tak byl položen základ této unikání expozici.

Jak nám dále sdělila ředitelka

Read more

Back to top