Francie - Paříž

Francie - Paříž

  Do Paříže jsme dorazili jedno slunečné odpoledne autem po dálnici A4 od Remeše. Nejprve jsme hledali ubytování, které jsme měli vyhlídnuté v kempu Paris Est. Výhodou tohoto kempu by mělo být především to, že se nachází na západník okraji města nedaleko dálničního přivaděče, takže by mělo odpadnout dlouhé hledání a bloudění po pařížských silnicích.

Honzin | Francie, Města a místa | 30. 4. 2008 St 20.15

V Paříži se dle dostupných informací nacházejí pouze dva autokempy. Ten druhý je nedaleko centra města v Boulognském lesíku.

  Paříž je dnes jedním z nejobdivovanějších měst světa, kam ročně prý dle statistik zavítá až 20 miliónů návštěvníků. Ve vnitřním městě spolu s předměstími žije 12 miliónů lidí, což je 20 procent obyvatel celé Francie. Paříž se může chlubit nejhustší evropskou koncentrací obyvatel, dokonce i Londýn, Tokio i New York v tomto ohledu za Paříží zaostávají. V centrech těchto velkoměst totiž většinou sídlí banky a velké společnosti. Kdežto v Paříži bydlí lidé i přímo v centru města. Na druhý den ráno jsme si přivstali, abychom toho co možná nejvíce shlédli z hlavního města Francie. Přímo od autokempu odjíždí každou půl hodinu autobus číslo 101 ke stanici pařížské příměstské dráhy RER.

  Systém pařížské hromadné dopravy je velmi kvalitní a stabilní. Pařížské metro má celkem třináct tras a spojuje v podstatě celé město. Stanice metra se v centru nacházejí přibližně na každých dvou stech metrech. Trasy metra jsou označeny čísly, přehledné plánky tras jsou na každé stanici, v papírové podobě si je můžete zdarma vyzvednout v kancelářích na každé stanici. Trasy příměstských vlaků RER jsou značeny písmeny. My jsme nejprve jeli linkou A až na konečnou La Défense.

Paříž - Grande Arche

  La Défense je zcela moderní čtvrť Paříže s mrakodrapy. Svůj název nese dle sochy stojící na centrálním náměstí symbolizující obranu (défense) Paříže v roce 1870. Kopec Défense byl původně pouze kopcem s tímto jediným památníkem. V roce 1954 se však městská rada dohodla, že Paříž potřebuje obchodně- administrativní centrum a vzhledem k tomu, že Paříž byla téměř celá památkově chráněna, volba padla právě na vrchol Défense. Zde tedy v následujících desetiletích vyrostla celá řada moderních prosklených budov a řada mrakodrapů. Celá čtvrť patří chodcům, auta jsou zde svedena pod zem. Již zmíněný památník z roku 1883 je tak jedinou historickou stavbou uprostřed moderní architektury. Největší prostor zaujímá mohutná pěší zóna, kterou kráčejí každodenně tisíce úředníků do práce, kteří ve své většině do práce jezdí metrem. Je to totiž nejrychlejší. Ústřední stavbou čtvrti je kolosální Grande Arche. Tento monument byl dokončen v roce 1989 k 200. výročí Revoluce. Tato obrovská dutá krychle obložená sklem a mramorem je v jedné přímce s Vítězným obloukem, ale i s Óbelisque na Place de la Concorde či Pyramidou v Louvru. Další dominantou této čtvrti je kulovitý Dóme IMAX s jedním z největších promítacích pláten na světě. Odtud asi po hodině naše cesta pokračovala metrem k Arc de Triuph, tedy Vítěznému oblouku. Podchodem pod snad nejrušnější pařížskou křižovatkou se dostáváme k tomuto významnému francouzskému pietnímu místu. Zajímavostí je, že přímo z tohoto náměstí se paprskovitě rozbíhá dvanáct ulic. Oblouk je 50 metrů vysoký a na své fasádě má čtyři hlavní plastiky. Ty zobrazují vítězné bitvy z dob Revoluce roku 1789. Po zaplacení vstupného je možné shlédnout v muzeu krátké filmy o historii oblouku nebo se podívat do patra s panoramatickou vyhlídkou na Paříž. Pod Vítězný oblouk byl v roce 1920 pohřben neznámý vojín. Každý den v 18:30 se v těchto místech koná pietní akt.

Paříž - Eiffelova věž

  Dále jsme pokračovali po populární Champs-Elysées. Tato jedna z nejslavnějších tříd světa směřuje k Louvru a v něčem mi připomínala spíše pražské Václavské náměstí. Asi po dvaceti minutách chůze jsme odbočili kolem paláců muzea přes most Alexandra III., o kterém se říká, že je nejkrásnějším mostem v Paříži. Zdobí jej sochy nymf, cherubínů a okřídlených koní. Jen tak pro informaci – v Paříži se nachází 35 mostů. Hned za mostem se již otevírá přes rozsáhlý trávník na palác Invalidovna, který je dnes luxusním hotelem. Kolem hotelu se dostáváme na Marsova pole a otevírá se nám tak úžasný pohled na dominantu celé Paříže – Eiffelovu věž. Tato více jak tři sta metrů vysoká věž se tyčí na prostranství bývalého vojenského cvičiště a byla postavena v roce 1889 u příležitosti stého výročí Velké francouzské revoluce. Věž byla postavena třemi sty dělníky za necelé dva roky. Na stavbu bylo použito více jak 2,5 miliónů nýtů. Po nějakou dobu po svém dokončení byla věž nejvyšší stavbou na světě. Během jednoho roku provozu se vrátily veškeré náklady spojené s její výstavbou. Do prvního patra je možné se dostat po 360 schodech či některým ze tří výtahů umístěných ve třech ze čtyř pilířů věže. Musíte však počítat s tím, že si na vstupenky a následnou cestu nahoru vystojíte i několika hodinovou frontu. My jsme zde čekali asi hodinu. Výtahem se z přízemí dostanete přímo do druhého patra. Pokud máte zájem vidět Paříž opravdu z ptačí perspektivy, je možné přestoupit ve druhém patře na výtah do třetího patra. Nad sebou pak uvidíte pouze televizní antény. Pohled na město z výšky 300 metrů je opravdu impozantní. Vstupenka do třetího patra stojí 11 €. Nejvyšší patra Eiffelovy věže tvoří vlastně patra dvě. To níže položené je zasklené a jsou zde uvedeny všechna hlavní města a jejich směry včetně Prahy. O patro výše je již otevřený ochoz. Pokud sjedete výtahem níže do druhého patra, máte možnost navštívit dále několik obchodů se suvenýry či restauraci. V prvním patře Eiffelovy věže se pak dále nachází také expozice historie Eiffelovy věže či kinosál, kde je promítán film o vzniku této dominanty. Je zde i několik restaurací a pošta. Z výše uvedeného vyplývá, že návštěva Eiffelovky včetně front na vstupné a výtah zabere minimálně tři hodiny. Návštěva Eiffelovy věže rozhodně stojí za to. Výhled ze třetího patra věže je nádherný, Eiffelova věž nabízí však také řadu obchodů se suvenýry, občerstvení, restauraci či kinosál. Spolu s čekáním ve frontě si tudíž na návštěvu Eiffelovy věže vyhraďte alespoň tři hodiny. Když jsme se vrátili opět nohama na pevnou zem, zamířili jsme k nejbližší stanici metra a vyrazili směrem k Moulin Rouge. Vystupujeme na stanici metra Blance a hned u východu z metra nás zaujme mlýn Moulin Rouge. Pokračujeme dále po ulici de Vpichy pokračujeme směrem k náměstí Pigalle. Cestou procházíme okolo celé řady erotických salónů a sexshopů. Náměstí Pigale bylo však pro nás zklamáním, protože zde kromě nijak nevýrazné fontány nic zajímavého není.

Paříž - Sacre-Ceur

   Popojíždíme jednu stanici metrem do stanice Abbesses, odkud vystupujeme do kopce na populární Montmartre, což je vlastně jediný kopec v Paříži. Nejen že je odtud nádherný výhled na město, ale nachází se zde také katedrála Sacré-Ceur. Ještě zbývá dodat, že je možné v případě potřeby se na vrchol Montmartre dostat také malou lanovkou, která je zmenšenou podobou petřínské lanovky. Tato lanová dráha je součástí pařížské městské dopravy, takže v případě, že máte celodenní jízdenku, můžete využít svezení se lanovkou. Bílá bazilika Sacré-Ceur rozhodně stojí za návštěvu. Vstup do kostela je bezplatný. V jejím okolí se nachází řada malířů a dalších umělců, kteří Vám mnohdy neodbytně nabízejí možnost zvěčnit Vás na papír či plátno. V okolí se dále nachází také celá řada restaurací a kaváren. Montmartre býval v minulosti pouze vískou uprostřed vinic a větrných mlýnů i když hlavní ulice již měla městský charakter. Nádherný výhled z vrcholu Montmartru na Paříž však lákal mnohé Pařížany k nedělním výletům a především umělce, kteří zde hledali inspiraci ke svým dílům. Součástí Montmartru byly již tehdy známé kabarety Moulin Rouge plné nevázané zábavy a revuálních tanečnic… Z Montmartru jdeme zpět na stanici metra a odjíždíme do stanice Concorde. Tomu uprostřed vévodí přes 3000 let starý egyptský obelisk. Odtud je také pěkný výhled přes Champs-Elysées až na Vítězný oblouk.

  Z náměstí Concorde pokračujeme do zahrady předcházející Louvru. Procházíme okolo fontán, upravených cest až k samotné světoznámé galerii. Procházíme zmenšenou podobou Vítězného oblouku až před prosklenou Pyramidu, novodobou dominantu Louvru. Pyramida slouží jako vstupní hala do všech expozic, ke kterým se dostanete podzemními chodbami. Louvre je největším palácovým komplexem Evropy, který vznikal po celá staletí. Jeho nejstarší částí je Cour carrée neboli Čtvercový dvůr, který dal na počátku 13. století vystavět k ochraně královského pokladu Filip II. August. V následujících staletích se palác rozrůstal, stálou královskou rezidencí se však nikdy nestal. Mezi lety 1680 a 1750 byl Louvre dokonce opuštěn a chátral, uvažovalo se dokonce o demolici některých jeho částí. Zabydlela se tu místní chudina. Teprve na konci 18. století se podařilo provést jeho rekonstrukci s otevřít zdejší muzeum.

  Od Louvru přicházíme k břehu řeky Seiny a přes most Pont Nuef, který je i přes svůj název nejstarším mostem v Paříži se dostáváme až na ostrov Ile de la Cité a míříme ke katedrále Notre-Dame – chrámu Matky Boží. Tato katedrála byla vystavěna ve dvanáctém a třináctém století. Revoluce v 18. století pak však započala její chátrání. V devatenáctém století však započala její rekonstrukce, další významná rekonstrukce, která změnila kromě katedrály samotné i přilehlé náměstí, které se stalo pěší zónou, započala roku 1989 a dnes je katedrála opravdu chloubou Paříže. Od katedrály jsme se pak ještě vydali směrem k modernímu kulturnímu centru Pompidue. Toto moderní kulturní a výstavní centrum spíše vypadá jako tovární hala a to jej právě dělá atraktivním. Metrem pak ještě odjíždíme na náměstí Bastile, kde si prohlédneme obelisk a míříme na svým způsobem zajímavé náměstí Pl. des Vosges. Toto náměstí je upravené do podoby parku, ale především zaujme zcela jednotnou zástavbou okolo celého náměstí.

  Toto je naše poslední místo, které jsme v Paříži navštívili. Sedáme na metro, přestupujeme na příměstský vlak RER a následně i na autobus do kempu, kam dorážíme po 21 hodině. Na druhý den nás čeká návštěva Versailles, ale o tom zase snad někdy příště.

1m
2m
4m
5m
6m
7m
8m
10m
12m
13m
15m
17m
18m
20m
22m
23m
24m
26m
27m
28m
29m
30m
31m
32m
33m
34m
35m
36m
37m
9m
11m
16m
19m
21m
25m
Předchozí vydaný cestopis  Perníková chaloupka u Pardubic
Následující vydaný cestopis  Hrad Kašperk - strážce Šumavy

1 komentář

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu

Carlos       Kemp v Bouloňském lesíku

Teda ubytování v kempu Paris Est mi přišlo rozumější :-D Zajímala by mne zkušenost z kempu v Bouloňském lesíku, vzhledem k nechvalným pověstem (může to tam být fajn, ale přesto) – Bouloňský lesík (francouzsky Bois de Boulogne) je lesní plocha, která se rozprostírá se na západní okraji Paříže. Je nechvalně znám jako místo, kde se setkávají prostitutky a narkomani.

[1] | 1. 5. 2008 Čt 12.08 | web | , reaguj
Přidejte komentář!




Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a administrátor jej musí schválit.


VÝBĚR INFORMACÍ