Francie - Jižní pobřeží Bretaně s carnackými menhiry

Ve svém putování po Francii jsme dorazili až do nejzápadnějšího bodu naší cesty – do oblasti Bretaně. Předešlého dne jsme již navštívili úžasný klášter Mont Saint Michel a za války zcela zničené a poté opět nově postavené město Saint Malo či nedaleký skalnatý útes Cap Fréhel. Nyní pokračujeme za slunečného dne dále na západ do města Morlaix.
Morlaix
Toto město se vyznačuje zejména obrovským železničním viaduktem z roku 1863 tyčícím se nad samotným centrem města. Nedaleko hlavního náměstí se nám podařilo přímo u malého přístavu zaparkovat zcela zdarma. Viadukt jsme měli přímo na dohled, tak jsme se k němu hned vypravili. Prohlídka města netrvala dlouho a tak jsme se za necelou hodinu vydali opět dále. Tentokrát jsme zamířili bretaňským výběžkem přímo na jih středem samotné Bretaně mimo dálniční síť. Poznali jsme tak typické bretaňské kamenné domky, ale i podmanivou přírodu. Za slunečného počasí jsme za necelou hodinku dorazili do města Quimper.
Quimper
Opět se nám podařilo zaparkovat zdarma nedaleko centra města, značky
na parkoviště označené jako GRATUIT nás na něj přímo navedly. Vyrazili
jsme do centra nejstaršího města Bretaně. Král Gradlon založil Quimper
poté, co povodeň zaplavila jeho město Ys. Město je kulturním centrem
Bretaně proslulé svým hrnčířským zbožím. Quimperem protéká řeka,
kterou překlenuje řada pěších mostků. Bretonci jsou v této části země
hrdí na svůj jazyk, takže zajímavostí je jediná škola, která učí pouze
bretonštinu. Quimper ožívá v srpnu, kdy se zde koná tradiční festival
„Festival de Cornouaille“. Pokud do Quimperu
přijíždíte osobním autem, můžete v centru města na několika
parkovištích poblíž náměstí parkovat zdarma. Pokud však máte obytný
vůz, je situace jiná. V tomto případě budete totiž nuceni zanechat
vozidlo dále od centra města. Tomuto nádhernému starobylému městu dominuje
ohromná gotická katedrála Saint-Corentin ze 13. století s chrámovou lodí
umístěnou neobvykle šikmo od kůru. Katedrála se pyšní překrásným
růžovým stropem se žlutými žebry. Okolo náměstí se nachází celá
řada zajímavých domků s obchůdky. Při cestě z náměstí do kopce zpět
k parkovišti jsme ještě navštívili malou botanickou zahradu, kde
nechyběly palmy ani banánovníky. Za návštěvu ještě stojí Muzeum
výtvarného umění, které je kousek od katedrály, ale vzhledem
k pokročilé době jsme návštěvu muzea oželeli. Krátce po osmnácté
hodině jsme již byli v autě a studovali v autoatlasu cestu do kempu.
Východ a západ slunce je oproti našim středoevropským zvyklostem zhruba
o hodinu posunut a stmívat se tu tudíž začíná na počátku června až po
dvaadvacáté hodině. Proto jsme měli dostatek času na vyhledání toho
nejvhodnějšího autokempu. Jelikož bude další naší zastávkou oblast
okolo obce Carnac, vydali jsme se po neplacené dálnici na východ a u města
Auray jsme pokračovali směrem k pobřeží k městečku Carnac. Na jejím
okraji jsme uprostřed lesa narazili na autokemp Moulin de Kermaux, který je
krásně udržovaný. Všude jsou totiž krásné živé ploty, stříhané
keře, jako v nějaké botanické zahradě. Za jednu noc jsme zde zaplatili
14,9 €, postavili jsme stan, uvařili něco k jídlu a šli spát. Ráno
jsme kemp opustili po deváté hodině. Naše cesta však netrvala dlouho. Asi
po dvou kilometrech jsme přibrzdili u jedné přírodní zajímavosti.
Carnac – Menhiry
Menhiry, které se nacházejí především v okolí obce Carnac, jsou
tisíce kamenných mohyl a chodbových hrobů vytesaných z tvrdé žuly a
uspořádaných do různých seskupení tajemnou neolitickou civilizací. Jak a nebo proč, se
s určitostí dodnes neví. Z těchto všech staveb jsou pak vytvořeny
nejúžasnější kamenné kruhy a řady v Carnacu. Vzhledem k tomu, že
kameny byly pravděpodobně postaveny už v době 5 000 let před naším
letopočtem, jsou mnohé z nich starší než proslulý Stonehenge a
v dnešní době jsou považovány za nejvýznamnější prehistorické
naleziště v Evropě. Některé z těchto kamenných řad mohly být
původně až 4 kilometry dlouhé a sestávaly z tisíce menhirů. Stavba
takovéhoto rozsahu musela být pro civilizaci, která ji budovala, zcela
nepochybně nesmírně důležitá. Archeologové všeobecně upřednostňují
teorii, že tyto stavby tvořily jakousi astronomickou observatoř. Přímo
poblíž Carnacu je jakési informační centrum pro celou oblast, které je
současně i muzeem, kde návštěvníci získají informaci o celé oblasti,
je zde možné zakoupit také některé suvenýry. Samotná pole plná menhirů
jsou dnes oplocena, jelikož v minulosti docházelo k rozkrádání kamenů.
Kamenů bývalo v minulosti dokonce 15 tisíc, dnes je jich okolo deseti
tisíc. Po více jak hodině odjíždíme přímo do městečka Carnac, kde bylo
naším cílem místo zvané Tumulus Saint-Michel, neuvěřitelně staré
pohřebiště založené asi 4 tisíce let před naším letopočtem. Na vršku
u malé kapličky s výhledem na moře je orientační tabule s popisem
celého okolí.
Krátce před polednem již opouštíme oblast Carnacu a také Bretaně a míříme k dálnici a dále pak směrem na východ. Pokračujeme přes Nantes, Angers a Tours k údolí řeky Loiry, kde máme v úmyslu navštívit některé z několika desítek zámků. Které se v údolí řeky Loiry nacházejí. Ale o tom až zase příště…

