Beskydy – skanzen v Rožnově pod Radhoštěm

Beskydy - skanzen v Rožnově pod Radhoštěm

Lákavou turistickou atrakcí Rožnova pod Radhoštěm, ale i celých Beskyd je skanzen Valašské muzeum v přírodě, které se nachází přímo ve městě Rožnov. Shlédnout zde můžete lidové stavby valašského regionu a způsob dřívějšího života.

Skanzen Valašské muzeum v přírodě

nachází se v centru Rožnova pod Radhoštěm, kousek od řeky Rožnovské Bečvy. Má celkem tři části prohlídky, které jsou tématicky rozděleny na Dřevěné městečko, Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu. U skanzenu je vybudováno obrovské zpoplatněné parkoviště, které má zvládnout nápor sezónních turistů. Pokud přijedete mimo sezónu nebo chytnete místo, tak lze parkovat zdarma podél silnice u skanzenu nebo opodál v ulicích města. Do skanzenu si lze zakoupit vstupné na všechny tři části prohlídky (bohužel platí jen jeden den), které je nejvýhodnější a časově zabere určitě celý den.

Dřevěné městečko

je nejstarším ze všech tří částí Rožnovského skanzenu. Otevřen byl roku 1925 a vznikl s cílem zachránit staré roubené domy z rožnovského náměstí, především budovy radnice a přenést je do městského parku. Areál prezentuje život malého venkovského města v období 19. a počátku 20. století. Celé Dřevěné městečko je ze všech je ze všech tří areálů asi nejmalebnější. V areálu lze vidět např. dřevěný kostel s malým symbolickým hřbitovem pro čestné občany Valašska, fojtství z Velkých Karlovic, radnici, poštovní úřad či hospůdky, kde se můžete stylově občerstvit nějakou valašskou specialitou jako například kyselem, haluškami či frgálem.

Valašská dědina

je nejrozsáhlejším areálem celého skanzenu a s budováním se započalo v roce 1962 a pokračuje se dodnes. Prostředky pro dnešní budování jsou z norských fondů. Celkový dojem má připomínat pravou valašskou vesnici se vším všudy. Vidět tak můžeme upravené zahrádky a domácí zvířata jako ovce, koně, osla který kouše, husy, kačeny atd. Pěkná mladá průvodkyně Vás i se sociální diferencovaností neboli rozvrstvením obyvatel dle majetku a postavení obyvatel od nejbohatších sedláků (fojt), středního horského zemědělce až po bezzemka, který měl dům, tedy pidi domeček s obytnou plochou 5,5 m a ještě postavený na zemědělsky méně hodnotné půdě na okraji obce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *