Do Glucholaz je to z České republiky kousek. Město s necelými 15 000 obyvateli leží téměř za hraničním přechodem z Mikulovic do Polska. Do města se můžete vypravit nejen za levnými nákupy, ale i za zajímavými památkami. Město se česky nazývá Hlucholazy a patří pod region, vojvodství města Opole a pod Niský okres. Přes město protéká řeka Biala Glucholaska. První písemná zmíňka o městě je z roku 1249.
Památky města
Historické centrum města je malé, ale velmi malebné. Tvoří jej především zdejší Rynek, tedy náměstí, které je jedno z největších ve Slezsku. Má 120 x 80 metrů. Toto náměstí je ještě mimo svojí rozlohu zajímavé především svojí dokonalou parkovou úpravou. V období našich návštěv, a to vždy na jaře, zde pravidelně kvetou nějaké cibuloviny dodávající náměstí fotogeničnost. Dominantou náměstí je torzo prastaré lípy podepřené a zajištěné proti zlomení. Jedná se o lípu velkolistou zapsanou již v roce 1957 do vojvodského rejstříku chráněných památek. Byla zde pravděpodobně vysazena jako lípa míru po skončení třicetileté války v roce 1648. Podle legendy, ale lípu vysadili vojáci Jana III. Sobieského po vítězství u Vídně v roce 1683. Ať tak či jinak v roce 1992 se lípa vlastní tíhou zřítila a zachovala se pouze část kmene a několik větví. V dutině kmene byla vysazena nová lípa symbolicky navazující na odkaz umírajícího stromu.
Ve vedlejší ulici a přímo z náměstí je viditelný vchod do kostela svatého Vavřince. Ten byl postaven v druhé polovině 13. století a je zajímavý svým spojeným dvouvěžím. Další zajímavou památkou je Věž horní brány, která je vstupní branou do historického centra. Ta byla součástí dřívějších městských hradeb z roku 1418. Kolem roku 1600 byla vystavěna do výšky 25 metrů s renesanční atikou. Na věž je možné vyjít po 105 dřevěných schodech. Vedle věže je informační centrum, kde je také malá výstavka prastarých předmětů nalezených na náměstí a na zdejší Varšavské ulici.
Lázeňství
V Glucholazech byly dříve i lázně inspirované především metodami Vincenze Priessnitze. Na konci 19. století byla vybudována promenáda podél řeky, která již dnes není tak slavná, ale pořád zajímavá. Nejslavnější lázeňskou budovou je Skowronek, česky Skřivánek z roku 1882. Budova je postavena ve švýcarském stylu z kamene a dřeva s motivy odkazujích k baroku i secesi. Nyní Skowronek patří pod středisko opolské diecéze a je zde ubytování s wellness službami. Původně se však toto lázeňské sanatorium jmenovalo Ferdinandsbad, od roku 1919 Marienfried. V letech 1922-1934 zde bydlel Ludvík Skowronek, významný slezský kněz, autor modlitební knížky Cesta do nebe. Podle něj je tedy budova pojmenována. Pokračováním v lázeňské tradici se dnes věnují glucholazské nemocnice, zaměřené především na nemoci srdce, plic a také poruchy tělesné soustavy.
Nákupy
Ve městě je několik menších supermarketů. Pro nákup s velkým výběrem doporučuji využít obchodní řetězec Biedronka neboli Beruška. Nakupuje zde i hodně obyvatel z pohraničí a určitě zde koupíte kvalitnější a levnější potraviny než u nás. Sám mám velice v oblibě několik polských potravinářských značek.
