Pražský hrad a chrám sv.Víta

Pražský hrad   Pražský hrad budovali čeští panovníci více než tisíc let a svojí rozlohou a členitostí se stal největším a nejvýznamějším českým hradním komplexem. Co nabízí Pražský hrad dnešním turistům a co je jeho kouzlo? Na to jsem se přijel do Prahy podívat. V areálu naleznete také chrám sv. Víta, Zlatou uličku, kostel sv. Jiří a ukryté korunovační klenoty.

Carlos | Středočeský kraj, Hrady a zámky | 23. 2. 2009 Po 23.20
klikni na mapu oblasti

  Naši cestu jsme absolvovali převážně metrem, takže s parkováním tentokráte neporadím. Výstup na hrad jsme šli pěšmo od Karlova mostu.

  Musím konstatovat, že od mé poslední návštěvy Prahy (počátkem 90.let) se centrum výrazně změnilo. Spousty turistů, restaurací, viditelné investice do oprav památek a rozvoj turistických atrakcí.

Pohled na hrad ze Smetanova nábřeží

  Při vstupu do samotného areálu hradu projdete kolem nehybné hradní stráže, která se každou hodinu střídá za tradičního rituálu. V poledne je střídání stráží nejatraktivnější a probíhá s doprovodem hudby. Vstupní brána je tzv. Matyášova z roku 1614 za níž je již rozlehlý areál s několika nádvořími. Z druhého nádvoří se dostanete kolem raně barokní fontány průchodem až k chrámu sv. Víta. Zde můžete navštívit chrám nebo starý královský palác. V královském paláci je atraktivní reprezentační Vladislavský sál, zaujímající celé druhé patro. Tento sál je 62 metrů dlouhý s 13 metry výšky. Postavit jej dal Vladislav Jagellonský a sloužil k volbě králů a prezidentů republiky. Dříve zde probíhaly i rytířské turnaje.

Chrám sv. Víta – Samotný chrám sv. Víta je turisticky nejatraktivnější stavbou. Svoji stavební monumentálností a slavnou historií zaujme. Jsou zde totiž uloženy české korunovační klenoty a odpočívají zde navěky čeští králové. V podzemí chrámu sv.Víta sejdete až k základům prastaré rotundy i románské baziliky. Rotundu zde nechal postavit kníže Václav, vnuk knížete Bořivoje, který tak pokračoval v šíření křesťanství započatého 9. stoletím. Samotný kníže Václav zde později nalezl hrob jakožto svatořečený. Kolem roku 1060 za vlády knížete Spytihněva byla rotunda nahrazena bazilikou. V podzemí tak projdete východní částí krypty sv. Kosmy a Damiána až ke královské hrobce, kde se přesně uprostřed nad vámi objeví vyobrazení z bílého mramoru všech, kteří jsou zde pochováni. Ferdinand I. s manželkou Annou Jagellonskou, Rudolf II. či Karel IV. a mnozí další.

  Tehdejší bazilika se v 11. století korunovací krále Vratislava stává korunovačním kostelem Přemyslovců a nabývá na duchovním centru českého státu. Největší změny se dostává s. Vítu s obdobím vlády Lucemburků, kteří nahradili dosud vládnoucí rod Přemyslovců. Jan Lucemburský sňatkem s Eliškou Přemyslovnou získává český trůn. Pražské biskupství získalo povýšení na arcibiskupství a téhož roku byl položen základní kámen pro novou velkolepou gotickou katedrálu. Chrám sv.Víta Stavbou byl pověřen francouzský architekt Matyáš z Arrasu, který dílo nedokončil a po 8 letech práce zemřel. Za pokračovatele si král Karel IV. vybral Petra Parléře, který věnoval stavbě celý svůj život, přesto koncem 14. století stavbu nedokončil. S vypuknutím husitských válek došlo k přerušení prací a k chátrání chrámu. Po mnoho století docházelo k obnovování prací a k definitivnímu vysvěcení katedrály došlo dne 28.9.1929, tedy 1000 let od smrti sv.Václava.

   Korunovační klenoty – jsou symbolem české státnosti a pro návštěvníka jsou zpřístupněny k vidění jen ojediněle. Tento poklad českého národa je ukryt v korunní komoře nad Zlatou bránou v sousedství svatováclavské kaple chrámu sv. Víta. Železné dveře jsou opatřeny sedmi zámky od kterých mají klíče nejvýznamější představitelé vlády a církve. Pokud by jste chtěli poklad získat, musíte si obstarat klíč od prezidenta, předsedy vlády, pražského arcibiskupa, svatovítské kapituly, předsedy poslanecké sněmovny, senátu a primátora. Korunovační klenoty obsahují královskou korunu, žezlo, meč, zlaté jablko a ostatkový korunovační kříž. Korunu nechal zhotovit Karel IV. již v době svého působení moravského markraběte. Později nechal korunu osázet ještě vzácnějšími drahokamy, které se mu podařilo získat. Celá koruna je z dvaadvacetikarátového zlata a váží 2,5 kg, zdobí ji 94 drahokamů a 20 perel. Z drahokamů zde naleznete smaragdy, rubíny, spinely a safíry, z nichž chrpově modrý je údajně nejcenější a ve světě vzácný. Safíry a rubíny pocházejí snad ze Srí Lanky a spinely se smaragdy z Afganistánu. Klenoty se však všechny z původní doby nedochovaly. Jablko a žezlo pochází z doby vládnutí Rudolfa II a Svatováclavský meč pravděpodobně také není autentický.

Kostel sv.Jiří

   Kostel sv.Jiří – Na Pražském hradě stojí za zmíňku i nenápadný a myslím že opomíjený románský kostel sv. Jiří, jehož vznik je datován do roku 920 za vlády knížete Vratislava. Při tomto kostele byl založen v roce 973 i nejstarší český klášter benediktinek a to zásluhou princezny Mlady. Byla to dcera knížete Boleslava I., která dosáhla v Římě velkého uznání samostatnosti české církve. Dnešní románská podoba kostela s hlavní apsidou a dvěma věžemi pochází z přestavby po ničivém požáru v roce 1142.

   Z přestaveb celého areálu hradu je nejvýznamější proměna za vlády Karla IV., který tak pokračoval v budování odkazu Přemyslovců. Další velkou středověkou přestavbu učinil Vladislav Jagellonský na přelomu 15. a 16. století. Počátkem 16. století vybudoval Ferdinand I Habsburský královskou zahradu za Jelením příkopem a nechal zde postavit Královský letohrádek. Po bitvě na Bílé hoře 1620 opustili Habsburkové Prahu a vladařským sídlem se stala Vídeň. Nová přestavba nastala až v druhé polovině 18. století, za vlády Marie Terezie, kdy získal zanedbaný hrad podobu známou do dnešních dnů.

   Na prozkoumání celého hradu je potřeba opravdu spoustu času. Veškeré zahrady a zákoutí jsem neměl možnost prozkoumat. Navštívili jsme ještě malebnou Zlatou uličku, která je zbytkem drobné zástavby Pražského hradu. Bydlela zde hradní čeleď, hradní střelci a údajně snad zlatníci (z 16. století je doložen název „Zlatnická ulička“). Domky byly obývány až do druhé světové války. Dále jsme zavítali na výstavu v areálu čtvrtého nádvoří 1000 let zlata Inků. Cestou zpět je zajímavé řešení Svatováclavské vinice s posezením a nově vysázeným vinohradem. Zde tak můžete vidět krásné panorama historické Prahy.

1m
9m
10m
11m
12m
14m
15m
16m
17m
18m
19m
20m
21m
22m
23m
25m
26m
27m
3m
4m
5m
6m
8m
2m
Předchozí vydaný cestopis  Hrad Rožmberk – původní sídlo pánů „z Růže“
Následující vydaný cestopis  Vídeň – Palmenhaus a Wüstenhaus v Schönbrunnu

0 komentářů

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidejte komentář!




Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a administrátor jej musí schválit.


Otevírací doba objektů Pražského hradu

otevřeno denně (mimo 24.12.)
duben-říjen: 9–18 h.
listopad-březen: 9–16 h. 

Vstupné Pražský hrad

Pražský hrad – velký okruh: 350 Kč
Pražský hrad – malý okruh: 250 Kč
Expozice Příběh hradu: 140 Kč
Obrazárna Pražského hradu: 150 Kč
Prašná věž: 70 Kč 

VÝBĚR INFORMACÍ


Zobrazit místo Cestopisy.net na větší mapě