Hora Matky Boží u Králík

Hora Matky Boží u Králík

Jako Fénix z popela…
Toto okřídlené úsloví by bylo možno použít o pozoruhodné renovaci významné církevní památky města Králíky – kostela a kláštera na Hoře Matky Boží v Dolní Hedči, který je dnes místem častých výletů i náboženských poutí. Vrchol kopce totiž nabízí krásný výhled na masiv Králického Sněžníku.

Ještě v době třicetileté války byla hora, na níž dnes stojí tato význačná barokní památka východních Čech, pustá (760 m nadmořské výšky). Říkalo se jí proto Lysá hora. V období po vestfálském míru (1648) jsou však již doložena dětská mariánská procesí na horu, jichž se účastnil i pozdější hradecký biskup Tobiáš Jan Becker, rodák z Králík. Už tenkrát si vytyčil cíl postavit později na Lysé hoře kostel. V době, kdy byl T. Becker kanovníkem u sv. Víta v Praze, připomněl mu králický farář P. Schielmann jeho dětský slib. Becker získal souhlas tehdejšího biskupa v Hradci Králové Jana F.K.Talmberga a roku 1696 se dal do stavby barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a ambitů. Stavba trvala jen 4 roky. 21. srpna 1700 byl kostel posvěcen. Nad hlavním oltářem byl jako tzv. Milostný obraz vystaven v kopii obraz Madony z chrámu Santa Maria Maggiore v Římě. Podle Beckerova přání se Lysá hora začala nazývat Horou Matky Boží (německy Muttergottesberg). Klášter Hedeč Již v roce Beckerova nástupu do biskupského úřadu byl položen základní kámen ke stavbě kláštera. Ten byl dostavěn roku 1710, v roce Beckerova úmrtí. Za duchovní správce poutního místa ustavil biskup Becker servity. Roku 1706 bylo postaveno podél aleje, která vede od hlavního vchodu dolů do města, 8 barokních kaplí. Roku 1710 byla na nádvoří poutníků postavena kaple se Svatými schody, napodobeninou schodiště z hradu Antonia v sídle římského místodržitele Piláta Pontského v Jeruzalémě, po němž vystupoval zbičovaný Kristus. Věřící poutníci po nich i dnes vystupují po kolenou.

Roku 1883 tu byli servité vystřídáni řeholníky kongregace redemptoristů sv. Alfonse z Liguori. Roku 1901 byl zakoupen pro službu poutníkům Poutní dům. Ten byl v roce 1938 zaplněn vojáky hlídkujícími na hranicích a dozírajícími na stavbu pohraničních betonových pevností. Po odtržení tzv. Sudet od ČSR byl Poutní dům přeměněn na kasárna německé Schutzpolizei. V roce 1943 hostil Poutní dům matky a děti z rozbombardovaného Hamburku. Od února 1945 tu bylo internováno 400 anglických zajatců hlídaných 40 Němci. 5. května 1945 byli zajatci odvezeni a 10. května i sem přišla Rudá armáda. V roce 1946 – po odsunu německých redemptoristů – přišli sem jejich čeští spolubratři, kteří tu žili až do roku 1950. Toho roku v noci z 13. na 14. dubna byl klášter proměněn na sběrné místo a vězení asi 400 řeholníků ze zrušených českých, moravských a slovenských klášterů (komunistická tzv. akce K). Řeholníci pracovali v lesích, na polích státního velkostatku a u hospodářského zvířectva, staří a nemocní pletli koše v Poutním domě. Tento režim zde trval až do roku 1960, kdy 12. října sem byly převezeny na dožití staré a nemocné sestry františkánky kongregace Neposkvrněné Panny Marie, to vše pod patronací postátněné České katolické charity. Památkově cenný areál za komunistického režimu chátral a byl také úmyslně devastován. V době tzv. Pražského jara 1968 byl kostel na nátlak veřejnosti znovu zpřístupněn. Od roku 1970 se začalo s jeho opravami, v osmdesátých letech dostal novou omítku, bylo opraveno barokní schodiště před hlavním vchodem, pořízeny dva nové zvony a posvěceny nové varhany. Již roku 1972 byl areál prohlášen za kulturní památku. Po roce 1989 znovu ožil, duchovními správci objektu jsou opět redemptoristé.

Na vrchol Hory Matky Boží se dostanete buďto autem z Králík nebo pěšky podél osmi zastavení Křížové cesty, která až na vrchol vede z Králík a je lemována alejí stromů. Návštěva kláštera Hedeč je vhodným výletem pro nedělní odpoledne, návštěvníci mohou navštívit klášter i ony pověstně Svaté schody, po kterých se chodí po kolenou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *