Klášter se nachází zhruba 20 kilometrů jihovýchodně od města Györ. Pannonhalmský klášter – Pannonhalmi Bencés Főapátság je součástí celku Pannonhalmského arciopatství. Chtěl jsem ho vždy navštívit především pro to, že se jedná o významný uherský benediktinský klášter založený již v roce 996. Po jeho rekonstrukci byl při příležitosti tisíciletého výročí v roce 1996 zapsán jako památka UNESCO a navštívil ho tehdy i papež.
Samotné město Pannohalma je malé a po příjezdu nás nijak zvlášť nezaujalo, má zhruba 3900 obyvatel. Jeho hlavní atrakcí a dominantou je kopec za městem s významně se tyčícím klášterem. Kopec má sice jen 282 m.n.m., přesto v oblasti zdejší nížiny vyniká. Při příjezdu ke klášteru nás zato zaujalo nově vybudované kongresové centrum. Po příjezdu jsme zde zaparkovali v nových garážích, kde je i krásná restaurace.
Pannonhalmský klášter
Kromě působivé architektury s románskými a gotickými prvky nabízí Pannonhalmský klášter působivé výhledy na okolní krajinu. Součástí kláštera je také renomované gymnázium pro zhruba 300 studentů. Jeho kořeny sahají k poválečnému obnovení vzdělávací mise benediktinů po roce 1802.
Hodně zajímavá je klášterní knihovna uchovávající tisíce svazků a cenné listiny, včetně více než 800 let staré bible a listiny tihanského opatství z roku 1055 s nejstaršími maďarskými slovy.
V interiéru kláštera i knihovny na vás dýchne opravdu mimořádná historická atmosféra. Tu umocňuje i krypta baziliky, která uchovává schránku se srdcem Otty Habsburského, zemřelého v roce 2011. Je to dle jeho poslední vůle, což symbolicky spojuje klášter s novodobými dějinami střední Evropy. Otto byl nejstarší syn posledního rakouského císaře a uherského i českého krále Karla, který se ujal moci po smrti jeho strýce dlouholetého císaře Františka Josefa I. v roce 1916.
Arboretum Pannonhalma
Zdejší arboretum vznikalo spolu s benediktinským klášterem. Historická klášterní zahrada byla proměněná v 19. století na přírodně-krajinářský park v anglickém stylu. Není tak udržované jako nějaká jiná arboreta. Proto nemusí každému připadat tak zajímavě. Ale nám se líbilo. Je to určitě skvělé místo pro nenáročnou procházku. Zdejší biodiverzita ptactva je navíc mimořádná, bylo zde pozorováno téměř 150 druhů. Z rostlin zde můžete spatřit až 1200 druhů.
Muzeum vůní – Fragrance Museum (Illatmúzeum)
Příjemnou procházkou přes arboretum jsme dorazili k 7 hektarům pozemků, na nichž se pěstují šalvěj, meduňka, francouzská levandule, tymián či máta, z nichž se tradičními postupy připravují oleje, čaje, tinktury a krémy. Při vstupu od arboreta mě upoutal strom smokvoně, který byl plný zralých fíků. Tak dobře jsem se i s dětmi nenajedl fíků ani v Chorvatsku, dodnes na to vzpomínám. Když dorazíte, tak doporučuji i vám zkontrolovat zdejší úrodu! Překvapilo mě, že se stromu tak daří i ve zdejších podmínkách.
Přes políčka se dostanete k samotnému Fragrance muzeu, které má také své parkoviště, takže můžete využít muzeum jako výchozí bod i pro Pannonhalmský klášter.
Muzeum má interaktivní expozice věnované tisícileté bylinné tradici benediktinů, destilaci esenciálních olejů a světovým vůním, která rozšiřuje návštěvu klášterních zahrad a levandulových polí o zážitkové čichové stanice a ukázky výroby. Otevřeno bylo na jaře 2021 jako první specializované muzeum vůní – illatmuzeum v Maďarsku a zapadá do širší nabídky areálu s léčivou zahradou, vinařstvím a programy pro veřejnost.
Součástí muzea je i tematický obchůdek s produkty a občerstvením, kde jsme si museli nějaký ten suvenýr odnést.
